Výtvarný fotograf Lev Pavluch (nar. 1957 v Praze), žák malíře a historika umění prof. Aloise Pitrmanna, se klasickému aktu a portrétu systematicky věnoval od poloviny osmdesátých let, kdy byl členem Svazu českých fotografů.
Zúčastnil se tehdy různých kolektivních výstavních akcí a pražských Salonů fotografie, poté – zvláště v letech 2002–2005 – prezentoval svou černobílou tvorbu na řadě samostatných výstav.
Po předchozím osobním setkávání s historikem a básníkem Zdeňkem Kalistou (kolem roku 1978) zakončil Pavluch studia diplomovou prací na téma Umělecká památka jako prostředek historického poznání a hodnocení / barokní kultura.
výstavu můžete navštívit od 6. května v Galerii Záliv, lázeňský dům Olga, Lázně Bechyně
Zájem o duchovní a uměleckou epochu 17. až 18. století (později posvěcený i spoluprací s předním znalcem baroka prof. Jaromírem Neumannem) vyústil do hlavní linie jeho fotografického rukopisu – jemného „barokního“ šerosvitu. U některých snímků je patrná i určitá míra secesní dekorativnosti a příznačným typem zůstává „půlaktová meditativní podobizna“.
Na jakýchkoli trendech či módách nezávislá výtvarná tvorba tohoto autora upoutává především citlivější diváky svou neokázalostí, kultivovanou jednoduchostí, čistotou výrazu a střídmým staromistrovským přístupem. Výjimečné postavení Pavluchovi zajišťuje také důsledně uplatňovaná zásada používání výhradně denního světla, s jediným vybočením, a to při experimentálním osvětlení objektů ohněm (1988), nicméně při vědomí, že i oheň je součástí přírody.
Autor se drží zásad tzv. čisté fotografie, vystačí si s nejjednodušší technikou a po exponování výsledek nijak neupravuje (většinou ani výřez, což svědčí o dokonalém kompozičním cítění). Pořizuje nezvykle malý počet snímků ve snaze vytvořit hotové dílo již při stisknutí spouště. Sám svůj postup nazývá „úsporným dekorativně-duchovním stylem“, kdy intuitivně vybudovaná kompozice přináší divákovi estetický zážitek s důrazem na celkovou harmonii, někdy až magickou, čemuž odpovídá název této výběrové výstavy.
Nadčasové fotografické kompozice mohl Pavluch vždy vytvářet naprosto svobodně, neboť po celý život se živil – většinou externě – jako knižní redaktor (např. pro nakladatelství Academia, Slovart, Arbor vitae) nebo hudební redaktor (např. Supraphon, Panton, Bonton), dále jako hudební scenárista a režisér, publicista, dramaturg či producent.
Jeho doménou se v oblasti výtvarného umění staly rozsáhlé obrazové odborné knižní projekty (např. Zrzavý, Trnka, Van Eyck, Kremlička); manažerskou a editorskou činnost doplňoval grafickými úpravami a završil ji jako spoluautor monografií, autor vlastních knih a kurátor výstav (Lada).
Komorní přehlídka v bechyňské Galerii Záliv shrnuje v úzkém výběru obě černobílé tvůrčí etapy (první do roku 1989 a druhá především v prvních letech nového tisíciletí). Od roku 2008 se však Pavluch zaměřil na výtvarnou fotografii barevnou. Výsledky této, dle přesvědčení autora daleko obtížnější práce se v Bechyni veřejnosti představují několika ukázkami vůbec poprvé!