Kyle Novak zvítězil v Sony Future Filmmaker Awards 2024

Poslední květnový den letošního roku proběhl v Los Angeles slavnostní ceremoniál vyhlášení šesti vítězů druhého ročníku soutěže Sony Future Filmmaker Awards. Událost moderoval Denny Directo, korespondent Entertainment Tonight.

Dnes již tradiční a oblíbený program udělování cen pro krátké filmy založila společnost Creo se sponzoringem společnosti Sony. Uvedená soutěž je výbornou příležitostí a vstupní branou pro rozvoj výjimečných filmových talentů a podporuje filmaře, kterým není cizí originalita a kreativní nápady.

Porota soutěže Sony Future Filmmaker Awards 2024 v čele s předsedou Justinem Chadwickem vybrala vítěze jednotlivých kategorií: Katie Blair (USA, kategorie Fiction), Olawunmi Hassan & Adaobi Samson (Nigérie, kategorie Non-fiction), Solmund MacPherson (Kanada, kategorie Environment), Kyle Novak (Česká republika, kategorie Animation), Raheem Razak (Jižní Afrika, kategorie Student) a Cristian Daniel (Uruguay, kategorie Future format). S Kylem Novakem jsme se domluvili a připravili vám následující rozhovor:

Milý Kyle, jsem moc rád, že si můžeme alespoň takto na dálku popovídat (třeba někdy dorazíš do Prahy a budeme moci pokračovat někde u piva). Jsme časopisem zabývajícím se statickými i pohyblivými obrázky, a tak nás velmi zaujalo tvé vítězství v kategorii Animation soutěže Sony Future Filmmaker Awards 2024. Při tvorbě vítězného filmu Ángulos de la Hora (Hour Angle) jsi měl hned několik funkcí: autor scénáře, režisér, autor hudby a další… Pověz nám prosím, jak a proč film vlastně vznikal?
Především vám moc děkuji za tento rozhovor. Začalo to vlastně tím, že jsme se s kolegou filmařem jednoho léta rozhodli natočit krátký film na tropickém místě. Zpočátku jsem měl jen dva záměry. Chtěl jsem vytvořit film, na který by se dalo při opakovaném zhlédnutí dívat úplně jinak – a možná objevit různé významy, co se snaží říct o tom, čeho si lidé váží.

Druhým záměrem bylo, aby v pozadí prvního příběhu vznikl druhý. Já jsem dostal nápad na scénář, když jsem si přečetl dvě povídky od ruského spisovatele Ivana Bunina. Jedna povídka bylo o dvou Rusech, kteří se setkali v Paříži a našli útěchu ve společném původu. Ten pocit byl takové malé téma, které jsem chtěl prozkoumat. Na chvíli mě napadla bláznivá myšlenka, že bych snad mohl najít česky mluvící lidi, kteří by tyto role cizinců zastávali, ale to bylo nemožné, protože nás je na Floridě asi deset.

Nakonec, vzhledem k tomu, že se jednalo o Floridu, bylo mnohem rozumnější využít pouze španělsky mluvící. Myšlenka stále fungovala stejně. Rozhodnutí o animaci přišlo jako poslední. První animaci jsem dělal před lety, když jsem žil v Praze, a měl jsem s ní dobré zkušenosti. Nakonec jsem se rozhodl, že mé dva záměry lze nejlépe prozkoumat pomocí volného experimentování se stylem.

A ještě malá oprava: nesložil jsem hudbu. Měl jsem k dispozici skvělého francouzského elektronického skladatele Nica Guerrera.

Rád se v rozhovorech s fotografy a filmaři vracím k jejich začátkům, k tomu, proč začali intenzivněji fotografovat či natáčet. Jak to bylo ve tvém případě?
Kdybych prohlásil, že vím, proč jsem začal vytvářet tyto filmové projekty, byla by to lež. Pravděpodobně existuje nějaký psychoanalytický důvod, kterému tak docela nerozumím. Někdo se mě na to už dříve zeptal a já mu odpověděl, že jsem byl možná výchovou rozpolcený mezi Českou republikou a Amerikou a to ve mně vypěstovalo jak východoevropský cynismus, tak naivní americkou naději, že na věci se dá přijít, když je dostatečně pozorně zanalyzujete.

Ale to je jen fantaskní vysvětlení, o kterém rád předstírám, že je pravdivé. S jistotou mohu říci, že k filmové produkci jsem se dostal pozpátku. Na vysoké škole jsem studoval elektrotechniku a nejprve jsem se zajímal o technické aspekty výroby digitálních médií. Předpokládám, že to vedlo k práci v oblasti vizuálních efektů a animace. Nejvíce mě však vždy fascinovalo psaní pro film.

Myslím, že mě oslovilo právě to, jak komplexní je filmová tvorba. Že se v něm uplatňují všechny myslitelné formy: vizuální, divadelní, zvuk/hudba, dokonce i tanec a pohyb. Hlavně že můžete vidět výsledky své práce. To je něco, co vám poskytne jen málo jiných profesí.

Přihlásil jsi svůj film do soutěže Sony Future Filmmaker Awards, kterou organizuje společnost Creo a jejímž hlavním partnerem je společnost Sony, dokonce za Českou republiku. Jsi soutěživý typ, nebo to bylo spontánní rozhodnutí? Jak ses o soutěži dozvěděl a proč jsi volil Česko?
Nikdy jsem nebyl moc soutěživý. Myslím, že dnešní filmové prostředí nás bohužel nutí k soutěživosti proti vlastní vůli. Je smutné, co se děje. Abychom mohli dál točit filmy, musíme soutěžit o omezené zdroje a příležitosti. Tak to prostě je...

Celý článek najdete v zářijovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!