Koudelka fotografuje Svatou zemi

Publikováno: 5. ledna 2017 | autor Redakce
11-koudelka-shooting-holy-land-copyright-gilad-baram-nahled.jpg

Unikátní dokument ukazuje zákulisí vzniku fotografií světoznámého českého tvůrce Josefa Koudelky.

Po úspěšných uvedeních na českých i zahraničních festivalech přichází do českých kin film Koudelka fotografuje Svatou zemi izraelského režiséra Gilada Barama. Zahraniční média si všímají, jak tvůrce ve filmu propojuje práci na nejnovějším cyklu nasnímaném v Izraeli se svými staršími pracemi, které vznikly v Československu. Koudelka si vybral jako téma zeď, kterou postavil Izrael, aby oddělil palestinská území.

Praze 4. ledna i o den později v Brně film osobně uvede izraelský režisér Gilad Baram společně s hlavním aktérem – světoznámým českým fotografem Josefem Koudelkou. Projekce v kině Pilotů začne v 19 hodin, v brněnském Kině Art ve 20.30 a obě završí diskuze s tvůrci.

Kromě běžný projekcí v dalších kinech po celé republice chystá pražské Kino Pilotů i další promítání spojená s diskusemi. Například 11. ledna bude s diváky diskutovat Josef Chuchma, přední český kulturní publicista a autor textů pro připravovanou monografii o Josefu Koudelkovi.

Já jsem za zdí vyrůstal. Pro mě to bylo vězení, byl jsem v kleci. Proto se mi ta zeď samozřejmě nelíbila, na druhou stranu je velmi působivá," říká ve filmu Josef Koudelka.

V České republice se film loni dočkal Zvláštního uznání poroty na festivalu Finále Plzeň a nominace na prestižní Cenu Pavla Kouteckého.

Celovečerní časosběrný dokument Koudelka fotografuje Svatou zemi je jedinečným, neopakovatelným, intimním pohledem na jednoho z největších žijících mistrů fotografie při práci v „ateliéru pod širým nebem“. Josef Koudelka, mimo jiné autor legendárních snímků zachycujících ruskou invazi v srpnu 1968, se v sedmdesáti letech vydal do Svaté země. Pět let, od roku 2008, fotografoval měnící se krajinu a život Izraele a Palestiny. Po celou dobu jej s kamerou v ruce provázel mladý izraelský režisér Gilad Baram.

Gilad Baram, režisér a kameraman filmu Koudelka fotografuje Svatou zemi, byl v roce 2008 studentem fotografie na Akademii výtvarných umění v Jeruzalémě a Koudelkovi byl přidělen jako asistent. Mistra natáčel při jeho fotografickém putování Izraelem a Palestinou, při hledání prchavých okamžiků, v nichž vznikají fotografie. Každé focení přináší novou filmovou scénu a postupně představuje Koudelkovu metodu i jeho vnímání světa. Divák společně s Koudelkou odhaluje nezvratné změny, které se do tváře biblické krajiny vepsaly v nedávných letech.

„Koudelka patří k ohroženému druhu fotografů: mytická nomádská postava, která neustále hledá další jedinečný obraz. Fotografii zasvětil svůj život – již více než padesát let ke svým fotografiím ráno vstává a večer s nimi uléhá. Když jsem Josefa Koudelku viděl při práci poprvé, uhranul mě. Jakmile pozdvihl hledáček k oku, úplně se proměnil: celá jeho bytost se zaměřila na průsečík oka a fotoaparátu. Od té chvíle mi bylo jasné, že se musím pokusit pochopit onu nutkavou sílu pohledu, která se skrývá za každým stiskem spoušti,“ konstatoval Gilad Baram.

Dokument zachycuje Koudelku při práci, při setkáních s místními obyvateli, kteří se s ním dělí o svoji zkušenost s životem za zdí, nechybí ani okamžiky neformální komunikace mezi mistrem a jeho asistentem Giladem, kdy Koudelka reflektuje viděné. Celý film je proložen rozhovorem s Koudelkou v jeho pařížském a pražském ateliéru. Fotograf v něm uvažuje o svém životě a díle a o „schopnosti ukázat ostatním to, co vidím“. Koudelkovy fotografie hrají ve filmu zásadní roli. Divák může sledovat jak díla, která se dostala do konečného výběru, tak také tzv. kontakty, kde jsou i snímky, které měly zůstat zapomenuty. V přímém přenosu tak vidí, jak fotograf pozoruje svět pomocí svého hledáčku, jak jej redukuje na estetickou esenci a podle čeho vybírá nejlepší snímky.

Výjimečný portrét proslulého fotografa Josefa Koudelky, člena agentury Magnum, Koudelka fotografuje Svatou zemi byl po světové premiéře na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava s úspěchem promítán na několika prestižních mezinárodních filmových festivalech (např. Docaviv Tel Aviv, Galway Film Festival, San Francisco Jewish Film Festival ad.) Film vznikl v koprodukci německé společnosti Nowhere Film a Produkce Radim Procházka. Koproducentem je Česká televize. Distributorem je nová společnost Pilot Film, za kterou stojí úspěšný producent a provozovatel pražského kina Pilotů Jan Macola.

Odkaz na trailer: https://vimeo.com/194791529

 

Čtyřicet let od vzniku ikonických snímků ruské invaze v srpnu 68 se světoznámý český fotograf Josef Koudelka znovu vydává pracovat v místech, kde zuří konflikt – tentokrát ve Svaté zemi. Dokument natočený v průběhu pěti let jeho asistentem je intimní a vůbec první výpovědí o Koudelkově jedinečném tvůrčím přístupu.

Člen věhlasné agentury Magnum Josef Koudelka je zaujat zdí, kterou Izrael vybudoval na Západním břehu Jordánu. Připomíná mu jeho vlastní zkušenost s životem za Železnou oponou. Celovečerní časosběrný film Gilada Barama je jedinečnou výpovědí o Koudelkově samotářském tvůrčím přístupu a nabízí intimní pohled na jednoho z největších mistrů fotografie při práci v „ateliéru pod širým nebem“.

V posledních pětadvaceti letech se Koudelka zaměřoval na fotografování krajiny změněné člověkem. Vyvrcholením této linie jeho tvorby je nejnovější projekt Zeď. Zaměřuje se na to, co fotograf sám definuje jako měnící se krajinu Izraele a Palestiny, se zvláštním důrazem na Izraelem vybudovanou zeď na Západním břehu Jordánu.

Gilad Baram, režisér a kameraman filmu Koudelka fotografuje Svatou zemi, byl v té době studentem fotografie na Akademii výtvarných umění v Jeruzalémě a Koudelkovi byl přidělen jako asistent. Baram začal mistra fotografie dokumentovat během jeho návratů do Izraele a Palestiny. Film Koudelku sleduje při fotografování jedné vizuálně uchvacující lokace za druhou. Každé focení přináší novou filmovou scénu a postupně nám představuje Koudelkovu metodu i jeho vnímání světa. Společně s Koudelkou odhalujeme nezvratné změny, které se do tváře biblické krajiny vepsaly v nedávných letech.

Mezi pohyblivým obrazem, který tvoří režisér Baram, a Koudelkovými fotografiemi se rozvíjí vizuální dialog, při němž Baram staví fotografa do svých vlastních kompozic. Baramův úhel pohledu z pozice Koudelkova asistenta nabízí dosud neviděný, intimní pohled na fotografův postup, jímž Koudelka dovádí svá díla k dokonalosti. Několikrát jsme svědky jeho setkání s místními obyvateli, kteří se s ním dělí o svoji zkušenost s životem za zdí, a jindy zase sledujeme okamžiky neformální komunikace mezi mistrem a jeho pomocníkem, kdy Koudelka reflektuje viděné. Celý film je proložen rozhovorem s Koudelkou v jeho pařížském a pražském ateliéru. Fotograf v něm uvažuje o svém životě a díle a o „schopnosti ukázat ostatním to, co vidím“. Koudelkovy fotografie hrají ve filmu zásadní roli. Divák může sledovat, jak díla, která se dostala do konečného výběru, tak také tzv. kontakty, kde jsou i snímky, které měly zůstat zapomenuty. Vidíme v přímém přenosu, jak fotograf pozoruje svět pomocí svého hledáčku, jak jej redukuje na estetickou esenci a podle čeho vybírá nejlepší snímky.

POZNÁMKA REŽISÉRA

Koudelka patří k ohroženému druhů fotografů: mytická nomádská postava, která neustále hledá další jedinečný obraz. Fotografii zasvětil svůj život – již více než padesát let ke svým fotografiím ráno vstává a večer s nimi uléhá. Nezapomenutelné obrazy přitom zároveň tvoří jedinečnou mozaiku jeho charakteru.

Když jsem Josefa Koudelku viděl při práci poprvé, uhranul mě. Jakmile pozdvihl hledáček k oku, úplně se proměnil: celá jeho bytost se zaměřila na průsečík oka a fotoaparátu. Od té chvíle mi bylo jasné, že se pokouším pochopit onu nutkavou sílu pohledu, která se skrývá za každým stiskem spoušti.

Film Koudelka fotografuje Svatou zemi vznikl ze vzácného setkání nadšeného adepta fotografie a světoznámého fotografického mistra. V průběhu pěti let jsem si uvědomil, že jestli chci vytvořit portrét tohoto jedinečného umělce a jeho svérázného tvůrčího procesu, musím se pozorně naučit a nakonec přijmout za svůj jeho způsob vidění světa. Při každé návštěvě jsem studoval jeho pohyby, místa a situace, které ho zaujaly, a trpělivost a odhodlání nutné k tomu, aby každá taková chvíle vykrystalizovala. Postupně jsem se učil, jak Koudelku „zasadit do rámu“. To znamená, že jsem se učil dívat se.

POZADÍ VZNIKU FILMU

Bylo to v druhém týdnu mých studií na Akademii umění v Jeruzalémě. Vedoucí Katedry fotografie v učebně zhasl a zapnul projektor. Na plátně se objevily černobílé fotografie a třída nápadně ztichla. Všechny oči se upíraly na fotografie ze života cikánských komunit ve východní Evropě z 60. let, následované snímky chaotických událostí z konce Pražského jara. Promítání zakončila fotografie náramkových hodinek, které se navždy zastavily těsně předtím, než do prázdných ulic města vtrhly ruské tanky. V té třídě jsem se poprvé setkal s Josefem Koudelkou – seděl jsem a zíral na jeho uhrančivě krásné, a přitom znepokojující scenérie.

O tři roky později, v roce 2009, moji ruku dlouze a pevně tiskla stejná ruka, kterou jsem předtím viděl na plátně v učebně. Ve foyer malého jeruzalémského hotelu se mi zvučným a energickým hlasem představil vysoký muž s nápadně bílými vlasy a velkými brýlemi: „Josef Koudelka, fotograf“.

Zatímco ohromený Koudelka objevoval současnou inkarnaci Svaté země, o které jako dítě čítával, já jsem byl konfrontován s realitou zapovězených a opuštěných „dvorků“ mé rodné země, jež jsem jako většina Izraelců nikdy předtím neviděl.

Média o filmu:

Žánr dokumentárních filmů o fotografech, kteří se zabývají dokumentární fotografií, se za posledních pětadvacet let značně a pozoruhodně rozrostl. Patří k němu filmy Sůl země (2014) o Sebastiãovi Salgadovi, který natočili Wim Wenders a Juliano Ribeiro Salgado, Válečný fotograf (2001) o Jamesi Nachtweyovi od Christiana Freie a Pictures from a Revolution (1991) o Susan Meiselas, který fotografka natočila ve spolupráci s Alfredem Guzzettim, mám-li jmenovat jen pár z těch nejlepších. Na tento seznam nyní můžeme přidat film Koudelka fotografuje Svatou zemi (2015) mladého izraelského fotografa a filmaře Gilada Barama.

David Levi Strauss, Aperture, USA

...dva fotografové – stárnoucí mistr a jeho učedník – společně procházejí výjimečnou a zmučenou zemí. Moc toho přitom nenamluví, ale mnohé nám ukážou. Je to nejtišší film o válce a umění, jaký jsem kdy viděla, a je ohromující.

Annabelle Winograd, IDA Documentary, magazín v USA

„Koudelka odhaluje za destruktivní silou betonu zrůdnost a nebezpečí systému, jenž takové bariéry staví. I v takovém prostředí se umělec před kamerou vyjadřuje v kategoriích spirituality a zázraku.“                         Janis Prášil, DOK.Revue

 

Během filmu navíc Koudelka svůj projekt v Izraeli a Palestině propojuje se svojí osobní historií a dvěma svými předchozími soubory fotografií – Cikáni a Invaze 68: Praha. Vzpomíná na fotografování sovětského vpádu do Prahy v roce 1968, kdy poprvé a naposledy dokumentoval konflikt. Čeští občané tehdy bez ohledu na rozdíly povstali jako jeden muž, vzpomíná. „Byl to zázrak. A nikdy bych nevěřil, že by se lidé mohli tak změnit,“ říká, zatímco ve filmu sledujeme sérii jeho fotografických kontaktů. Pražany tehdy spojila prostá myšlenka „nechceme je tady“ [vojáky invazních vojsk], vysvětluje Koudelka. „To samé dává sílu i Palestincům.“

Conor Risch, PDNPuls, USA

 

Na konci každé scény divák uvidí Koudelkovu výslednou fotografii a tyto snímky v příkrém kontrastu k jeho dřívějším pracím představují vývoj jeho stylu a přechod ke krajinné fotografii. Koudelka sice komunikuje s místními obyvateli, s nimiž se setkává, v jeho práci se však objevují jen zřídka. Na různých místech ve filmu Koudelka nabízí fascinující vhled do svého mládí v Československu – představuje svoje fotografické dílo a vysvětluje, jak tyto zážitky utvářely jeho dnešní život.

Laura Bemrose, Curieux Magazine, Velká Británie

Životopisy

Josef Koudelka (nar. 1938 v Boskovicích na Moravě) v roce 1961 vystudoval ČVUT v Praze. Jako letecký inženýr při práci v Praze a Bratislavě začátkem 60. let získal fotoaparát Rolleiflex a začal fotografovat divadelní představení pro divadelní periodika. Svět divadla později opustil a zaměřil se na dokumentování života a kultury cikánů v Rumunsku, na Slovensku a v západní Evropě, a v roce 1967 se fotografii začal věnovat na plný úvazek.

V roce 1968, pouhé dva dny po návratu z Rumunska, Koudelka fotografoval sovětskou invazi do Prahy a nenásilný odpor Čechů. S pomocí historičky umění a ředitelky muzea Anny Fárové se jeho negativy podařilo propašovat z Prahy a agentura Magnum Photos je v New Yorku zveřejnila s iniciálami „P.P.“ (Prague Photographer – pražský fotograf), aby Koudelkova rodina nebyla vystavena postihu. Koudelka za tyto snímky v roce 1969 anonymně obdržel Zlatou medaili Roberta Capy, jejich autorství však veřejně přiznal až v roce 1985 po smrti svého otce.

Koudelka odešel z Československa v roce 1970 a politický azyl nalezl v Anglii, kde žil více než deset let. V roce 1971 se stal členem agentury Magnum Photos a dál cestoval Evropou a fotografoval její krajinu. V roce 1987 se Koudelka stal občanem Francie a do Československa se po více než dvaceti letech vrátil v roce 1991. Tehdy vytvořil soubor Černý trojúhelník – Podkrušnohoří, který dokumentuje devastaci krajiny v důsledku těžby uhlí na úpatí Krušných hor.

Koudelka získal četná ocenění, mezi něž patří mj. dva granty od Arts Council of Great Britain (1973, 1976), francouzská cena Prix Nadar (1978), Americký národní grant pro uměleckou fotografii (1980), Fotografická cena nadace Erna a Victor Hasselblad, Švédsko (1992) a Cornell Capa Infinity Award (2004) od Mezinárodního centra fotografie v USA.

Koudelkovy fotografie vystavovaly a vystavují mezinárodních instituce, mj. International Center of Photography v New Yorku; Museum Folkwang v Essenu; Museum of Modern Art v New Yorku; Palais de Tokyo v Paříži; Stedelijk Museum of Modern Art v Amsterdamu a Victoria and Albert Museum v Londýně.

Monografie Koudelkových děl: Cikáni (Aperture, 1975), Exily (Aperture, 1988), Praha 1968 (Centre National de la Photographie, 1990), Černý trojúhelník: Podkrušnohoří (Vesmír, 1994), Chaos (Phaidon, 1999), Koudelka (Aperture 2006) a Invaze 68: Praha (Aperture, 2008).

Koudelka žije a tvoří v Paříži a Praze.

Gilad Baram - scénář, kamera, producent a režie

Fotograf, výtvarník a filmový dokumentarista žijící v Berlíně a Jeruzalémě. Jeho fotografie tematizují lidovou vizuální kulturu v éře internetu a velkých datových toků. Film Koudelka fotografuje Svatou zemi je jeho režijním debutem.

Radim Procházka - producent

Producent, režisér, pedagog. Absolvent katedry dokumentární tvorby FAMU, kde je nyní mentorem zahraničních studentů režie na FAMU International. V poslední době se zaměřuje na mezinárodní koprodukce a filmy debutujících režisérů. Na jaře 2017 uvede do českých kin dokumentární tragikomedii Jmenuji se Hladový Bizon režiséra Pavla Jurdy. Jeho nejnovější režijní počin se jmenuje 50 % a věnuje se jako první u nás fenoménu on-line chatování o filmu. Film je součástí cyklu Arzenál v koprodukci České televize a Produkce Radim Procházka.

Ceny:

 

  • PUBLIC AWARD Corsica Docs Festival
  • Zvláštní uznání poroty, Finále Plzeň
  • Nominace na Cenu Pavla Kouteckého

 

Festivaly:

  • MFDF Jihlava, ČR
  • Mezinárodní festival dokumentárního filmu
  • Jeden svět, Praha, ČR
  • Mezinárodní festival dokumentů o lidských právech
  • DOKfest Mnichov, Německo
  • Mezinárodní festival dokumentárního filmu
  • Docaviv, Tel­ Aviv, Izrael
  • Mezinárodní festival dokumentárního filmu
  • Reconteres photographiques d'Arles, Francie
  • Festival fotografie
  • Galway Film Festival, Irsko
  • Mezinárodní filmový festival
  • San Francisco Jewish Film Festival
  • Mezinárodní filmový festival, USA
Za 1 den
vyjde nové číslo FotoVideo.
FotoVideo 10/2017
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.