Kniha Ani černá, ani bílá – Otto Vávra

Líbí se mi, že si můžeme v každém vydání povídat o nových knižních počinech plných fotografií. Zaznamenané okamžiky, pěkně utříděné, srovnané a okomentované dávají možnost nahlédnout do blízké či vzdálenější historie očima profesionálů, kteří uměli a umí nejen dokumentovat, ale i vytvářet velmi zajímavé příběhy. Již potřetí v tomto roce se společně podíváme na půvabné Liberecko.

Jizerské hory, Jablonecko, Liberecko a obě ta krásná města jsem navštěvoval od raného mládí v létě a hlavně v zimě. I proto jsem rád, že se mohu k této krásné hornaté a nesmírně fotogenické oblasti vracet alespoň recenzí knih, které Šimon a jeho stále aktivnější Liberecká škola foto-grafická produkuje.

Při dnešních cenách papíru to není jednoduché a o to více si jejich práce vážím. Šimon Pikous v úvodu popisuje životní a hlavně uměleckou dráhu Otto Vávry a v jedné části se ptá: „Proč a co nás láká prohlížet si tyto černobílé, možná významově šedivé pohledy na Liberecko?

Určitě prim hraje dobový kolorit, nostalgie. Jenže já jsem přesvědčen, že i osobní výpověď autora. Napadá mě paralela s mým mládím. Zafixovanou krajinu v období mého dětství, kdy svět v mém úhlu pohledu byl ještě v pořádku. Často mě chátrající restaurace Zlatý džbán, když okolo ní procházím, přenese v čase do...

Celý článek najdete v listopadovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!