José L. Diniz a jeho až neskutečné vnímání světa

Josého znám spoustu let. Dříve jsme se setkávali minimálně dvakrát do roka na různých místech světa a probírali všechno možné o fotografii, fotoaparátech, ale také o Čechách a Portugalsku.

Obdivoval jsem a stále obdivuji jeho perfekcionalismus, hloubku technických znalostí a vysoké nasazení při testování novinek. Jeho obrovským koníčkem byla infračervená fotografie, díky níž si vám tohoto skvělého člověka dovoluji představit. Jedním z hlavních podnětů byla navíc jeho nedávná výstava.

Tématem oné výstavy byly Neviditelné krajiny, které ukázal coby výsledky své dlouhodobé práce pomocí fotoaparátu Olympus OM-D E-M1 Mark II a správné filtrace, čímž lze dosáhnout barevných snímků.

V úvodu výstavy bylo možné se dočíst následující (volně přeloženo): „Zkoumání méně obvyklých vizuálních praktik a teritorií, silně podporované příslušnou technikou, je nesmazatelnou součástí pozice, kterou José L. Diniz zaujímá ve fotografii od počátku 80. let minulého století, kdy s fotografií začínal, a také více než třiceti let práce v pozici lektora.

Pro doplnění a z důvodu mého velkého zájmu jsem položil Josému několik otázek:

José, nedávno jsi měl krásnou výstavu svých aktuálních fotografií a my je chceme našim čtenářům představit. Jak tě napadlo fotografovat neviditelný svět?
Žijeme v době, kdy problémy, které ovlivňují lidstvo na globální úrovni, jako je například změna klimatu, konflikty mezi národy nebo špatné rozdělení bohatství, vyžadují, abychom změnili způsob, jakým vidíme svět kolem nás, tedy jít hlouběji a dál od toho, co je povrchní a co jsme zvyklí vidět každý den.

Musíme se dívat za to, co je zřejmé. Infračervená fotografie vytvářená přístrojem transformovaným tak, aby „viděl neviditelné“, nám dává možnost vnímat takový svět fotografickou formou.

Pokud se nepletu, začal jsi fotit infrasnímky analogem a pak ses přepnul na digitál. Jaký je v těch dvou systémech rozdíl?
To je pravda. První infrasnímky jsem pořídil černobílým filmem Kodak High-Speed Infrared (HIE) v roce 1995. Nyní už fotím upraveným fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II, který mi umožňuje jednoduchou volbou vhodného filtru na objektiv fotit černobíle nebo barevně.

Navíc je pro mě velmi důležité, že mohu snadno a lehce fotografovat své krajiny z ruky, aniž bych potřeboval stativ ke stabilizaci fotoaparátu, protože jeho transformace mi přinesla...

Celý článek najdete v lednovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!