Jarní Naše příroda už na vás čeká

Publikováno: 22. dubna 2022 | autor Redakce
napr-02-22-400s.jpg

Tak jsme se dočkali – jarní sluníčko nás tahá zpoza kamen ven, včely pilně obletují první květy, ptáci si chystají domovy pro budoucí drobotinu, klíšťata začínají prudit…

Ale aprílové počasí je nejisté, proto přinášíme zajímavé čtení pro dny, kdy se raději za kamna vracíme. A je toho opět hodně – tak například pokračování článku o parazitech, povídání o jarně se probouzejícím lese, o malém (ale pouze vzhledem) střízlíkovi, na výlet vás pozveme třeba za mandloněmi a pelyňkem na jižní Moravu či za orchidejemi do Máchova kraje.

Obsah čísla 2/22

  • Jaro v lese / Alena Říhová
  • Angry bird / Tomáš Grim
  • Je to parazit, není to parazit? / Hana a Vladimír Motyčkovi
  • Zapomenuté stepní hory / Jiří Sladký
  • Při březích horního toku Bobru / Jan Vítek
  • Májové potěšení v předpolí Máchova kraje / Jakub Hloušek
  • Nevábně vábivá vůně sirných pramenů / Martin Janoška
  • Tady se těžilo uhlí! / Jan Moravec
  • Lípa / Monika Tošenovská
  • Užitečné dutiny / Denisa Mikešová
  • Strakapoud velký na Smíchově / Jan Kusolits

Je to parazit, není to parazit?

I když jsme si v předchozím čísle pojem parazitismu alespoň částečně vyjasnili, může se stát, že budeme u konkrétních organismů někdy poněkud na rozpacích, a to zvláště v případech, že budou napadenými organismy, tedy hostiteli, rostliny nebo houby. Celkem jasné jsou případy, kdy se na zelených rostlinách přiživují rostliny nezelené.

Tam je označení „parazitické“, případně „poloparazitické“ rostliny již dlouhou dobu vžité a je celkem srozumitelné, že rostliny, které nemají chlorofyl, a proto nejsou schopné získávat potřebné živiny fotosyntézou, se přiživí na rostlinách, které potřebné látky syntetizovat dovedou. Není to ovšem vždy tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

23-roztoci---vlnovnik-lipovy-(eriophyes-tiliae)01(c)v.motycka.jpg

Jaro v lese

Studivá zima už nám dávno dala vale a hřejivé sluneční paprsky něžně probudily všechny živé bytosti dosud spící pod sněhem. Obzvlášť les teď překypuje novým životem. Všude to zurčí, pučí, kvete, bzučí, zpívá a roste do krásy. Není divu, doba hojnosti je právě teď a tady. Ale co nevidět zas budeme počítat barevné listí. To to letí… A tak aby příroda vše v termínu stihla, musí se každičká živá buňka otáčet. Pojďme teď spolu za zelenou oponu nahlédnout. Pohodlně se usaďte v mechoví, divadlo v přírodě právě začíná…

01-rihova-jaro-v-lese-doubrava.jpg

 

Nevábně vábivá vůně sirných pramenů

Smraďačka, záprtkovica, vajcůvka, prdlavka. Těmito a mnoha podobnými nelichotivými názvy pojmenovali naši předkové zapáchající prameny sirných vod. Navzdory tomu, že smrdí a chutnají po zkažených vejcích, mají nesporné léčivé účinky, a to při vnitřním i vnějším použití. V přírodě je poznáte hlavně podle typických bílých nebo fialových povlaků.

08-sirneprm08.jpg

Právě vychází
fv10-22-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.