Jan Pohribný – Spirituální krajina

Představovat asi nemusíme, že? Jan Pohribný se na fotografické scéně pohybuje od poloviny 80. let 20. století, kdy po grafické škole absolvoval Filmovou a televizní fakultu AMU v Praze.

Kromě studia a zahraničních stáží ho zprvu formovalo i rodinné zázemí, jeho matka působila jako ilustrátorka dětských knih, otec byl významný teoretik umění žijící od roku 1968 v emigraci, který ho také seznámil se západním uměním.

Především land art, zvláště britská škola, ovlivnila Pohribného další směřování. Citlivé zasahování do krajiny s exploatací přírodních materiálů, jak ho prezentovali například Richard Long nebo Andy Goldsworthy, je Pohribnému blízké doposud.

JAN POHRIBNÝ – SPIRITUÁLNÍ KRAJINA (Ritual landscape)

• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Michalská 29/7, Litoměřice
• www.galerie-ltm.cz
• 24. 2. až 28. 5. 2023
• Koncepce výstavy: Alena Beránková a Jan Pohribný
• Kurátorka výstavy, text: Alena Beránková
• Produkce: Barbora Klipcová
• Instalace: Jindřich Krůta a Tomáš Zavřel
• Jan Pohribný pořádá workshopy zaměřené na netradiční přístup ke krajině v italské Ligurii. Více na Fotoscuola Tavole

Na Janův vývoj měly pochopitelně vliv i významné společenské změny přelomu 80. a 90. let, včetně obnoveného vzájemného dialogu mezi českou a západní tvorbou. Na mezinárodní scéně se začaly rozostřovat hranice mezi jednotlivými médii i žánry, fotografii stále více ovlivňovaly nové technologické možnosti a české prostředí významně obohatila mimo jiné i Slovenská nová vlna, kterou tvořili Pohribného nejbližší spolužáci z FAMU.

Jeho hlavním tématem je vztah člověka k přírodě. Krajinu dokresluje dalšími přírodninami, nejčastěji ovšem světlem. S malbou světlem – luminografií – se nutně pojí i práce s barvou. Přirozený kolorit krajiny Pohribný dotváří další barevností, ať už umělého světla, různými filtry nebo výjimečně kolorit upravuje v postprodukci.

Charakteristické pro Pohribného tvorbu je vyjadřování se v symbolech, skrze ně vstupuje do neviditelného světa představ a snů. Nejedná se ovšem o fantazie odtržené od reality, ale o možné varianty světa, o duchovní rozměr místa.

Ve svých fotografiích se výjimečně dotýká i politických anebo filosofických otázek. Na výstavě a v katalogu je představeno pět fotografických cyklů Nová doba kamenná, Andělé, JanČin, Spi-rituální geometrie a Pittura intima, na kterých Jan pracoval v letech 1988–2022.

Celý článek najdete v květnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!