Institut umění — Divadelní ústav představuje nové knihy

Edice Institutu umění – Divadelního ústavu se věnuje významným českým divadelním fotografům a klade si za cíl zviditelnit a zvýšit odbornou prestiž tohoto oboru jak mezi teatrology a historiky fotografie, tak i mezi širší veřejnost.

Divadelní fotografie tvoří jeden ze základních prostředků pro poznávání historie divadla. Teprve při digitalizaci a následném zpřístupnění našeho fotografického fondu v letech 2008 - 2011 se mohla plně projevit ohromná výpovědní hodnota snímků, jejich estetické a umělecké kvality a nezastupitelnost celé kolekce pro poznání vlastní kultury a historie.

V návazném výzkumu jsme probádali další dostupné archivy a sbírky, které divadelní fotografie uchovávají. Výstupem tohoto výzkumu pak je (kromě on-line dostupné databáze) kniha Česká divadelní fotografie.

Česká divadelní fotografie 1859-2017

Publikace Česká divadelní fotografie se věnuje historii fotografování divadla na území českého státu. Záběrem pokrývá období více než 150 let, od prvních snímků z roku 1859 až do současnosti. Představuje ateliérovou portrétní fotografii, typickou pro 2. polovinu 19. století, dále meziválečné období, kdy se začaly fotografovat samotné divadelní inscenace a avantgardními soubory byla fotografie používána jako součást scénického řešení.

Větší prostor věnuje také „zlatým 60. létům“, kdy se fotografie plně etabluje jako umělecký obor a v oblasti divadla se rozvíjí legendární klubové scény. Závěr je věnován změnám, které přinesla digitální fotografie a nástup internetu. Kniha obsahuje stovky kvalitních reprodukcí, zachycujících přední česká divadla a divadelníky. Čtenáři se mohou seznámit např. se snímky z Národního divadla, Osvobozeného divadla, Divadla D34, Divadla Semafor, Činoherního klubu, Divadla za Branou, Divadla Husa na provázku a mnoha dalších. Napsání knihy předcházel několikaletý výzkum v desítkách muzejních sbírek a archivů, některé snímky, jsou proto publikovány vůbec poprvé.

Česká divadelní fotografie – Václav Chohola

Ačkoliv se Václav Chochola (1923 - 2005) divadelní fotografii nevěnoval výhradně jako hlavnímu oboru své tvůrčí činnosti, nachází se v jeho pečlivě spravovaném archivu mnoho umělecky i historicky unikátních děl.

Chochola začínal jako sportovní fotograf, ale brzy svůj profesní záběr rozšířil na oblast umění. Jako divadelní fotograf se uplatňoval již od počátku čtyřicátých let 20. století a ve svých snímcích se mu podařilo zachytit intenzitu a neopakovatelnost prchavého okamžiku.

Chocholovy fotografie divadla mají těžiště především v portrétech, v nichž jemně a přesně vystihuje podstatu tvůrčích osobností, jakými byli významní herci, ale také režiséři, tanečníci a choreografové (Jan Werich, Jiří Voskovec, Ladislav Pešek, Karel Höger, Jiřina Šejbalová, Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský, E. F. Burian, Alfréd Radok, Laurette Hrdinová, Saša Machov a mnozí další).

Pozoruhodné a působivé jsou také snímky z inscenací: především Národního divadla, Divadla na Vinohradech, Divadla S. K. Neumanna, Divadla za branou nebo generačního Větrníku. Zcela unikátními uměleckými dokumenty jsou záběry z divadelního zákulisí, kde fotograf zachycoval nejen herce v jejich šatnách během líčení a soustředění na roli, ale také z dílen, malíren, depozitářů a podobných prostor, disponujících specifickou atmosférou.

Publikace vznikla ve spolupráci s Blankou a Markem Chocholovými (Archiv Václava Chocholy) a řada fotografií byla objevena a digitalizována právě pro účel této publikace.

Edice Česká divadelní fotografie byla založena v roce 2020 a navazuje na několikaletý výzkum, který IDU realizoval a završil reprezentativní výstavou s názvem Česká divadelní fotografie 1859 – 2017 v pražském Obecním domě na jaře 2018. Jeho součástí byla stejnojmenná kniha, která získala cenu Divadelních novin za publikační čin roku.

Česká divadelní fotografie – Jaroslav Prokop

Česko-anglická publikace je věnována tvorbě fotografa a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Prokopa (1950), jenž většinu své kariéry zasvětil právě divadelní fotografii.

Prokop začal fotografovat divadlo již během studií na pražské FAMU, po škole se stal kmenovým fotografem Junior klubu Na Chmelnici, pracoval pro časopis Svět a divadlo, působil v Divadle v Dlouhé, od založení Mezinárodního festivalu Divadlo je jeho oficiálním fotografem a od roku 1999 se svými kolegy vede workshop divadelní fotografie pro studenty vysokých škol.

Publikované fotografie představují průřez toho nejzajímavějšího z Prokopovy celoživotní tvorby. Zahrnují jak jeho spolupráci s českými soubory – především se jedná o dnes již legendární inscenace brněnských divadel Husa na provázku a Hadivadla, tak zvláště po umělecké stránce velmi cenné série snímků českých vystoupení japonského tanečníka Mina Tanaky.

Na dalších fotografiích Prokop zachytil první zájezdy významných zahraničních souborů do Československa po roce 1989, následují ukázky z Prokopovy práce na Mezinárodním festivalu Divadlo Plzeň a nechybí ani snímky z tanečních festivalů Tanec Praha nebo vídeňského Tanzsprache. Knihu doplňují portréty (divadelních) osobností, jako například Václava Havla, Petra Lébla a Aleše Votavy.

Pečlivý výběr fotografií byl podmíněn jak teatrologickým, tak i čistě uměleckým hlediskem. Z dnešního úhlu pohledu je překvapivé, že Prokop zaznamenával právě ty události, které se později ukázaly jako klíčové pro další vývoj české divadelní scény. Kniha je určena především teatrologům a čtenářům se zájmem o divadlo, může ale sloužit i jako cenný obrazový materiál pro historiky a umělecká kvalita snímků jistě nadchne všechny zájemce o fotografii.

Vilém Sochůrek

Vilém Sochůrek (1944–1976) za sebou zanechal, navzdory tomu, že se nedožil vysokého věku, rozsáhlý soubor unikátních fotografií. Divadlu se věnoval od svých 17 let, kdy fotografoval v Divadle Rokoko. Od roku 1965 až do své smrti pracoval v Divadelním ústavu, kde vytvořil fond fotografické a scénografické dokumentace (jednalo se o více než 10 tisíc položek, a to v době před digitalizací).

Vedle fotografování inscenací se věnoval dokumentaci scénografických artefaktů – především v rámci mezinárodní scénografické přehlídky Pražské Quadriennale. Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří fotografie z inscenací Národního divadla, Činoherního klubu, Divadla Na zábradlí, Vinohradského divadla, Divadla E. F. Buriana a mnohých dalších.

Sochůrek se vedle divadla věnoval úspěšně také hudbě. Publikace bude doplněna portréty osobností jak z divadelního, tak hudebního prostředí (Zdeněk Štěpánek, Jiří Suchý, Ivan Vyskočil, Ctibor Turba, Marta Kubišová, Waldemar Matuška ad.). V roce 1974 na IV. Mezinárodním trienále divadelní fotografie v Novém sadu získal Vilém Sochůrek zlatou medaili.