HRANIČNÍ SYNDROM / BORDERLINE-SYNDROM

Hraniční syndrom / Borderline-Syndrom je výstavním projektem předních českých a německých umělců na téma tzv. odsunu a česko-německého soužití v pohraniční oblasti Sudet.  Zvolený název evokující klinickou diagnózu nefunkčnosti a nedokonalosti lidské mysli napovídá, že otázka záboru a poválečného nuceného vysídlení Sudet zůstala bolavým místem společné česko-německé historie.

HRANIČNÍ SYNDROM / BORDERLINE-SYNDROM

HANSJÜRGEN GARTNER, JOACHIM LOTHAR GARTNER, MARTIN KÁŇA, DAVID SAUDEK, JAROSLAV VALEČKA

Kurátoři: Rea Michalová, Jan Samec

Alfred-Kubin-Galerie, Sudetendeutsches Haus, Hochstr. 8, München

Zúčastnění autoři tří generací se k tématu přiklonili zcela přirozeně po zjištění, že se problém Sudet každého z nich osobně dotýká. Ve svých dílech se kreativním způsobem vyjadřují k největší sociodemografické události  naší novodobé historie a zkoumají dopady odsunu na všechny sféry společnosti.

Čeští tvůrci David Saudek (*1966), Jaroslav Valečka (*1972) a Martin Káňa (*1975) vstupují do tvůrčího dialogu s německými umělci Hansjürgenem Gartnerem (*1945) a Joachimem Lotharem Gartnerem (*1945), kteří jsou současně autentičtí svědkové odsunu. Jako autory nás překvapilo, jak dokonale před námi začala vystupovat další a další spojení z našich životů a z minulosti našich rodin. Bratři Gartnerové se narodili v Kamenickém Šenově německým rodičům a byli krátce po narození odsunuti na základě Benešových dekretů. Jaroslav Valečka a Martin Káňa vyrostli v Sudetech, David Saudek má německé předky. Otec kurátorky Rey Michalové byl roku 1938 vyhnán spolu s dalšími 200 000 Čechy žijícími v Sudetech. Z tvůrčí reflexe těchto společných příběhů, spjatých s česko-německou koexistencí v srdci Evropy, s oblastí Sudet, vznikl základ výstavního projektu Hraniční syndrom / Borderline-Syndrom.

Hranice znamená prostor, v němž se jedna skupinová identita stýká s jinou, prostor, který je často zdrojem nových podnětů, invence a tvořivosti. Hraniční či okrajové zóny, které by dle francouzského filozofa Michela Foucaulta měly být výrazem pozitivity společnosti, se v případě Sudet staly „noční můrou“, oblastí zapomnění a potlačovaného pocitu viny.

Mnohdy se dočítáme, že ztráta Sudet znamená pro obě strany dostatečný podnět pro hledání společné lítosti nad tím, co se událo a o co jsme přišli. Domníváme se, že bychom měli hledat pozitivnější východiska. Získali jsme prostor pro znovuoživování multikulturality a obnovování kontaktů. Uměleckým projektem Hraniční syndrom / Borderline-Syndrom bychom chtěli přispět k tomu, k čemu docházelo po dlouhá staletí: podílet se na kultivaci obou národních společenství.

Vystavující autoři vytvářejí pestrou škálu uměleckých pohledů na dané téma.

Bratři Hansjürgen a Joachim Lothar Gartnerové používají ve svém konceptuálně laděném přístupu záznamy konkrétní reality, s nimiž kreativním způsobem manipulují. Hansjürgenova tvůrčí cesta je pregnantně konceptuální, ve svém obrazovém cyklu si uvědomuje anonymitu a abstraktnost násilné diaspory. Do konkrétní skutečnosti vstupuje imaginativními „chrámovými“ konstrukcemi, které zčásti dokumentují budoucí (i minulý) stav oněch míst. Míst, která jsou však i v realitě jenom snem.

Joachim Lothar Gartner je ve své tvorbě příměji sdělnější a emotivnější. Sofistikovaně využívá metodu „koláže“ - zmnožení obrazu (metodu, kterou v šedesátých letech proslavili zejména Robert Rauschenberg a Andy Warhol), aby vyjádřil dojem a pocity, které mu fotografie evokují.

Jaroslav Valečka zastupuje svou tvorbou imaginativní a emotivní pól v rovině klasického obrazu. Do jeho obrazů se jedinečným způsobem vepsalo niterné sepětí s oblastí Lužických hor, s místem, kde v mládí vyrůstal, kam se vrací a střídavě žije a pracuje i dnes. Ve svých dílech nahlíží na sudetskou krajinu se zasněným obdivem, avšak současně s jakousi třpytivou hrůzou. Vystihuje krajiny chladné, zimní, zasněžené, krajiny žhnoucí světly ohňů, krajiny tajemných mystérií a rituálů, krajiny skrývající bizarní lidské příběhy. Na plochu plátna vnáší magické ticho kontemplace i vnitřní žár exprese.

David Saudek představuje symbolističtější a konceptuálnější přístup. Ve svém obrazovém cyklu sofistikovaně a mimořádně působivě propojuje apelativní historické motivy, vážící se k tématu, se znaky – „ikonami“ a „idoly“ dnešní, převážně historií nezatížené generace (jako např. Hello Kitty). Inovativním postupem vrstvení těchto někdy i naivních a zdánlivě téměř nepřípadných symbolů dosahuje nového pohledu a nadhledu, jímž se zbavuje tlaku obecně rozšířených schémat řešeného problému.

Umělecká práce sochaře Martina Káni spočívá ve zdařilé integraci významů do velmi strohých, abstrahovaných a monumentálních objektů, precizně reflektujících jeho tvůrčí myšlenku. V díle „Vzor 39“ autor ztvárnil první republiku ještě ve své celistvosti, ale již s vizí budoucího dění jako evakuační zóny.

K výstavě vychází reprezentativní katalog ve spolupráci Galerie umění Karlovy Vary s nakladatelstvím Kant.

Realizace výstavy je podpořena  Česko-německým fondem budoucnosti.

www.borderlinesyndrom.eu