GALERIE NAHOŘE a Fotografický dokument Františka Dvořáka z roku 1968

Výstava, kterou Galerie Nahoře pro veřejnost od 22. srpna do 22. září 2023 připravila, představí unikátní, dosud nepublikované fotografie Františka Dvořáka z událostí, které se odehrály v Českých Budějovicích v dramatických srpnových dnech roku 1968.

V roce 2022, když jsem připravovala výstavu Františka Dvořáka, českobudějovického grafika a fotografa k jeho nedožitým devadesátinám, našla jsem v jeho archivu fotografie z okupace roku 1968. Výstava je holdem těm, kteří měli odvahu vystoupit z davu, bránit svoji vlast a aspoň chvíli se cítit svobodně.

Naděje a zklamání

Tak vnímala rok 1968 drtivá většina československých občanů, kteří události toho roku prožili.  21. srpen zasáhl do života všech lidí. Někteří emigrovali, někteří později zamířili do disentu, někoho následující události dostaly do vězení, kdo veřejně nesouhlasil se vstupem vojsk a přišel o práci, někdo naopak začal dělat politickou kariéru. Z většiny se stali občané „šedé zóny“, kteří na veřejnosti dělali to, co na nich vládnoucí moc chtěla. Na dvacet let, od roku 1969 do roku 1989, nastalo období normalizace.

K vojenskému zásahu Sovětského Svazu, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska v Československu došlo z 20. na 21. srpna 1968. Ukázalo se, jaká je skutečná suverenita států Varšavské smlouvy. Protesty západních států proti invazi byly bohužel jen formální a symbolické a pro SSSR neznamenaly žádné ohrožení jeho zájmů. Situace u nás zůstávala i po vojenském zásahu napjatá a začala se normalizovat až koncem roku 1968. Naděje roku 1968 skončila 21.srpna 1969.

V celém Československu se sešli statisíce lidí, aby světu připomněli invazi vojsk z 21. srpna 1968. Bylo to poslední vzepětí národa ukončené transportéry, které v Praze najížděly do lidí. Transportéry tentokrát neposlali Rusové, ale naši vůdcové. Titíž vůdcové, kteří začali „Pražské jaro“.

Po demonstracích, které proběhly ve všech velkých městech našeho státu, vláda odhlasovala mimořádná opatření, která byla vlastně stanným právem.  Naděje Čechů a Slováků na život ve svobodě na dalších dvacet let skončila. Od „bratrské invaze“ vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa letos uplynulo již padesát pět let. Přesto stále existují otázky, na které dodnes neznáme odpovědi.

Bohuslava Maříková