Galerie Josefa Sudka a UPM zvou na výstavy

Petra Skoupilová: Módní fotografie 1975–2003

Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 26. 6. 2024 – 29. 9. 2024

Fotografický archiv Petry Skoupilové, jehož část získalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze do svých sbírek, představuje výjimečně komplexní doklad jedné módní i kulturní epochy. Zároveň otevírá v českém prostředí doposud opomíjený žánr „módní fotografie“, který si dozajista zasluhuje hlubší a systematičtější mezioborové zkoumání. Výstava představuje výpravnou publikaci Heleny Jarošové a Pavla Vančáta v úpravě Zuzany Lednické o jedné z nejdůležitějších osobností, které se módní fotografii věnovaly.

Petra Skoupilová (1944–2023) se kromě volné fotografické tvorby (shrnuté již před dvaceti lety publikací Petra Skoupilová: Ženy s textem Anny Fárové) etablovala od konce 70. let jako jedna z mála českých fotografek módy. Její bohaté dílo ukazuje ojedinělou a nelehkou cestu emancipované a cílevědomé profesionálky v turbulentních časech našich nedávných dějin, ale přináší také koncentrovaný pohled na dosud málo zmapovanou historii české módy posledního půlstoletí.

V září 1976 navštívila Skoupilová poprvé Přátelské setkání na Bertramce, tehdy začínající alternativní přehlídku šperků. Několik dalších ročníků přehlídky, již rozšířených o progresivní módní tvorbu, jí pak přineslo řadu důležitých přátelství i kontaktů a uprostřed normalizace také velmi cennou inspiraci a motivaci. Od této doby se datovala spolupráce Petry Skoupilové s předními módními návrhářkami a návrháři (Liběna Rochová, Jarka Procházková, Daniela Flejšarová, Michal Švarc a další), která kulminovala v 80. a 90. letech nespočetným množstvím publikovaných snímků v časopisech, reklamních kampaní i dokumentačních fotografií.

Skoupilová fotografovala též tvorbu pražských modelových salonů (Styl, Eva), práce mladých módních tvůrců a studentů oděvních škol a pořizovala reklamní fotografie pro textilní průmysl a podniky zahraničního obchodu. Za svoji kariéru otiskla přes 150 obálek ve většině českých časopisů.

Josef Sudek a Fotoklub Praha

Galerie Josefa Sudka, 29. 06. 2024 – 06. 10. 2024

Po 1. světové válce patřil k významným hybatelům fotografického dění vedle profesionálů pražský Český klub fotografů amatérů. Řada nových členů ale přicházela s podstatně jinou životní zkušeností i názory na tvorbu. V reakci na názorový nesoulad založilo několik mladých 3. června 1922 vlastní FOTOKLUB PRAHA. Jejich vzorem a mentorem byl Američan českého původu Drahomír Jindřich Růžička, který hlásal nedotknutelnost negativu, tzv. čistou fotografii. Byli označováni za novou školu, bromisty (protože odmítali tvárné fotografické procesy jako gumotisk apod.), někdy též za puristy či puristické piktorialisty. Jejich hlavním motivem se stalo samotné světlo, nikoliv fotografovaný objekt – ten byl často velice prostý.

Účastníkem všech těchto změn byl i Josef Sudek, toho času student Státní grafické školy v Praze. Základem další výstavy v Galerii Josefa Sudka, věnované dosud nevystavovaným pracím spjatými s činností Fotoklubu Praha, je proto soubor Sudkových fotografií z této doby.

Komorní přehlídka představí Sudkovy snímky z Karlína (v tamní Invalidovně fotograf žil) nebo z okolí Vltavy a též pracovní téma či pozoruhodné zátiší. Vystavujeme i ukázky jeho adjustovaných děl z 20. let, která byla inspirací pro fotografova slavná puřidla 60. let. Sudkovy práce doplňují snímky D. J. Růžičky, progresivního Jana Lauschmanna, Adolfa Schneebergera, Jaroslava Fabingera, ale i zapomenutých autorů, jako např. Cyrila Bejsty a Jaroslava Štěpánka. Všechny práce vykazují společné znaky: maximální práci se světlem, kultivovanou volbu námětů, jemné stříbřité zvětšeniny

Sudek s dalšími druhy z Fotoklubu Praha, jehož stěžejní aktivity spadají do let 1922 až 1924, velice intenzivně pracovali, vystavovali a publikovali, někteří z nich obesílali i zahraniční fotosalóny. Fotografie doplňují další informace, včetně seznamu několika desítek jeho členů. Mnohé známe jen z reprodukcí v dobových časopisech, jiné jen jako jména v katalozích. Fotoklub Praha je tak otevřeným tématem pro současné i budoucí badatele.