Po mnoho let v letním čase byl u toho i můj fotoaparát, protože jsem léto prožíval u řeky Sázavy pod ruinami Zlenického hradu. Fotografická výpověď o chování lidí v létě se dostala dokonce do dvou dílů knižní publikace pod názvem Letní lidé.
Doba se mění a tak silný a rozpustilý dokument o chování lidí na břehu řeky by nyní šlo pořídit určitě obtížněji. Já neměl tehdy ještě žádný problém a vůbec nikdo mě neokřikl. Proto mohu volně naservírovat fotografický dokument o lidech v koupacích úborech.
Ano, muselo svítit slunce a v blízkém kiosku se čepoval pivní mok. Pivo totiž v horkém létě dokáže osvěžit a přivést člověka na jiné myšlenky. Nakonec i mě tato tekutina přiměla k tomu, abych použil fotoaparát k zachycení člověka, který býval tehdy v pohodě.
V místě, kde na břehu Sázavy stojí stará dřevěná plovárna, se lidé chodili koupat již na začátku 20. století. Měli ale ještě jiné koupací úbory. Kupodivu si Zlatou řeku – vlastně Sázavu – oblíbili také hodně známí lidé, herci i politici. Vedle oděvů se u řeky daly odložit i starosti. Fotoaparát navíc dokázal vystihnout atmosféru okamžiků odpočívajících lidí po pracovním týdnu.
Fotografie dokladuje letní čas a počínání lidí, kteří si ho užívali. Já ho prožíval rovněž, i když někdy s fotoaparátem v rukách. Nyní bezelstně nabízím několik málo fotografií, které vypovídají, jak to opravdu bylo. Slova totiž nikdy neřeknou vše naprosto přesně. Proto je moc dobře, že je dokáže podpořit také fotografický obrázek.
Zvláště když z něho vyzařuje přímo lidský poklid a spokojenost s létem, které se vydařilo, a lidé spolu mluvili, i když v řece po sobě vodu stříkali. Stejně se u toho i smáli a v pondělí v práci o prožitém víkendu vedli řeči všelijaké…
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!