Fototechnika ve vesmírné fotografii

Publikováno: 16. února 2025 | autor Petr Březina
nasa-gywfpvi2jzm-unsplash.jpg

Fotografie je nejen široce rozšířeným koníčkem, ale také jedním ze způsobů, jak mohou vědci a výzkumníci zmapovat průběh svých pokusů, výzkumů a objevů. Dnes je již samozřejmostí snadný digitální obrazový záznam, ovšem v minulosti tomu tak rozhodně nebylo.

Jedním z oborů, které by se bez fotoaparátů neobešly, je výzkum vesmíru. Ostatně, jak jinak bychom mohli spatřit naši Zemi z vesmíru než díky klasickým fotoaparátům, které nám tento pohled zprostředkovaly.

Konkrétní modely byly většinu poplatné své době a prakticky vždy se jednalo buďto o prototypy, nebo o sériově vyráběné modely, které však prošly specifickou úpravou pro potřeby výzkumníků. Že se jednalo o spolehlivá zařízení, dokládá i fakt, že digitální fotoaparáty začali astronauti běžně používat až na přelomu tisíciletí, i když byl digitální záznam obrazu k dispozici dříve.

history-in-hd-e5edhbmhprg-unsplash.jpg

Co je vlastně vesmírná fotografie?

Ve většině oborů se obvykle hraje o nejrůznější prvenství, kterých vědci dosahují na dlouhé cestě k vytyčenému cíli. Pokud bychom se podívali na tuto disciplínu, je třeba si nejprve definovat, co vlastně vesmírná fotografie znamená a jak je definovaná.

V době prvních pokusů o let do vesmíru byli vědci žádostiví prakticky po jakékoliv fotografii, která by dokumentovala jejich snažení a zároveň poskytla důkaz o dosaženém úspěchu. Velmi také bude záležet na tom, zda do vesmírné fotografie zahrneme pouze snímky pořízené přímo ve vesmíru, anebo také fotky vesmírných těles ze Země (astrofotografie).

Pokud se jedná o první skupinu fotografií, je třeba si také definovat, kde vlastně vesmír začíná, aby bylo možné pořízené fotografie nějakým způsobem organizovat. V tomto směru platí historicky uznávaný úzus, který stanovuje jako hranici vesmíru vzdálenost 100 km od zemského povrchu.

nasa-u2ukri4lci8-unsplash.jpg

Jeho autorem je jistý Theodore von Kármán (matematik, fyzik a vesmírný inženýr), podle nějž je také zmiňovaná vzdálenost pojmenována jako Kármánova hranice. Kdokoli ji překročí, má právo říkat, že byl ve vesmíru a označovat se jako astronaut.

První vesmírná fotografie díky německé technice

Poprvé se podařilo pořídit fotografii z výšky více než 100 km nad zemským povrchem takřka před 80 lety, konkrétně to bylo 27. října 1946. V tento den američtí vědci upevnili na jednu z raket V-2 filmovou kameru DeVry 35, která byla určena pro letecké snímkování, a vyslali ji ze základny White Sands Missile Range do vesmíru.

Kamera byla k raketě upevněna v kovovém pouzdře, které bez úhony přežilo cestu do výšky 65 mil (104,6 km) s následným sestupem rychlostí cca 550 km/h a dopadem do pouště v Novém Mexiku. Před tímto milníkem držel post nejvzdálenější fotografie snímek exponovaný v roce 1930 z horkovzdušného balonu Explorer II ve výšce cca 22 km. Samotná kamera byla vybavena časovačem pro pořízení snímku v intervalu 1,5 sekundy a s největší pravděpodobností byl založen filmový pás Kodak.

movie-camera--3571a-tdt.jpg

Pokud by Němci neměli rakety vyrobené, zřejmě bychom se tak brzy snímku z vesmíru nedočkali. Nicméně o necelý rok později se podařilo výzkumníkům pořídit fotky i z výška přes 160 km a mezi lety 1946 až 1950 exponovali více než tisíc záběrů z vesmíru.

first-photo-from-space.jpg

Následující léta byla především ve znamení zlepšování technologií pro cesty do vesmíru a začaly se také hrát mocenské hry o to, která země vyšle jako první do vesmíru člověka a následně přistane na Měsíci.

Za zmínku stojí také rok 1954, kdy byla pořízena první panoramatická (skládaná) barevná fotografie Země z vnějšího vesmíru. Za jejím vznikem stála NASA, která vyslala do vesmíru raketu Aerobee, nesoucí 16mm filmovou kameru. Výsledná fotografie je kompilací 117 samostatných snímků.

first-color-photograph-of-earth-from-space.jpg

Dalším významným milníkem vesmírné fotografie se tak stává rok 1959, kdy byla pořízena první fotografie z orbitu Země, a to díky sondě Explorer 6, která byla vyslána na oběžnou dráhu Země 7. srpna 1959. Cílem sondy byl výzkum elektromagnetického pole Země společně s fotografováním oblačnosti.

Přibližně týden po vypuštění sondy byla pomocí satelitního spojení se základnou na Havaji přenesena první fotografie, samotný přenos trval ...


Celý článek najdete v únorovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv02-25-obalka-web3.jpg

Právě vychází
fv06-25-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.