S radostí a čím dál víc využívám příležitostí vypadnout za pomyslné hradby rodného města a potloukat se sfoťákem po celé naší zemi.
Text a foto: Kevin V. Ton, www.verumphoto.cz
Někdy autem, často vlakem, hodně pěšky. Těším se z pestrosti a krás, kterými mojevlast doslova hýří. Bytostně si uvědomuju množství nepravostí i nespravedlností, kterými žijeme a jež hojně plnímédia. I krajina je až moc často viditelně zjizvená, pole vyždímaná, města i vesnice betonem obehnané.
Ovšem...ovšem ve chvíli, když s báglem na zádech šlapu pěšinou mezi loukami a poslouchám trylkující ptáky nad hlavou,když v zurčícím potoce chladím si nohy a zdáli slyším hučící kombajny a plnými doušky hltám vzduch prosycenývůní obilí nebo když v některé z vesnických hospůdek, kterým se podařilo přežít až do dnešních časů, popíjím turka a vedu řeči, je mi naprosto blaze.
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!