Eva Klímová – Terapie fotografií v Galerii Nahoře

Fotografie je dnes přirozenou a neodmyslitelnou součástí našich životů. Je všude kolem nás a každou vteřinu vznikají milióny nových obrázků. Je mezi námi mnoho lidí, kteří když udělají první zdařilejší fotografii, mají pocit, že už ví jak na to.

U Evy Klímové je to naopak. Na rozdíl od přátel z fotoklubu Vývojka si nikdy nemyslela, že má ambice být fotografkou. Je to ale její velká záliba.

Vloni v prosinci mi Eva Klímová ukázala fotografickou knížku z doby, kdy dlouhé měsíce bojovala s vážným onemocněním. Nějaký čas strávila v nemocnici a fotografie se stala součástí její léčebné terapie. Mobilním telefonem postupně, jak jí to zdravotní stav dovoloval, začala zaznamenávat detaily nemocničního pokoje. Když se vrátila z nemocnice, to samé dělala i doma. Fotografovala. A když nastal ten kýžený okamžik a Eva mohla po několika měsících ležení a rehabilitací zase jít na procházku, začala mobilem fotografovat České Budějovice. Ale nebyly to turistické obrázky.

Byl to záznam atmosféry města, do kterého se promítal i její momentální zdravotní stav. Eva ve své fotografické tvorbě inklinuje spíš k detailům, než k celkům. Její fotografie nejsou prvoplánově vytvořené snímky, ale jsou to promyšlené záběry s důrazem na kompozici obrazu a citlivou práci se světlem a stínem. Když jsem si knížku plnou smutku a zároveň odhodlání, že vše dobře dopadne, prohlédla, neváhala jsem a nabídla jí výstavu v Galerii Nahoře.

Výstava fotografií Evy Klímové je koncipována jako celek, přestože snímky vznikaly v různých prostředích a obdobích. Část fotografií vznikla v nemocnici, část doma a asi polovina vystavených snímků jsou detaily, které autorka na svých procházkách městem objevila.

Je to poprvé, kdy se fotografie stala součástí terapie uzdravování.