Češi a dlouhověkost: Jsme připraveni dožít se 93 let?

Publikováno: 12. prosince 2023 | autor Redakce
image-5.png

Průměrný Čech by si přál žít do 93 let. Ukázal to průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti, který zahrnoval téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa ve věku od 18 do 79 let a přinesl zajímavé poznatky týkající se dlouhověkosti. Na stáří se nejvíc těší Řekové, kteří chtějí být na světě ještě 5 let po stovce.

Na opačné straně žebříčku jsou Japonci, těm by stačilo 83 let. Víme ale, co tak vysoký věk obnáší? A jaké jsou hlavní pilíře připravenosti na dlouhý život?

Letošní průzkum se opírá o zjištění akademiků v čele s Dr. Colinem Sandersem, který je zároveň členem výboru Mezinárodního centra pro dlouhověkost. Podle jejich modelu připravenosti na dlouhověkost má klíčový vliv na schopnost žít spokojený dlouhý život následujících šest faktorů: fyzické zdraví, přizpůsobivost změnám, finanční příprava, kvalita sociálních vazeb, celoživotní učení a smysl života. Jak si v těchto oblastech vedou Češi?

image-001.png

Zlozvyk je naše železná košile

V oblasti péče o své fyzické zdraví se Češi umisťují na druhé nejhorší pozici ze všech. Svůj zdravotní stav vnímá pozitivně pouze 52 % z nás. Ve stresu z toho ale pravděpodobně nejsme. 65 % dotázaných uvedlo, že ve svém životě stres nepociťuje vůbec, anebo jen velmi málo.

Český přístup ke zdraví ilustruje fakt, že 30 % lidí se zdráhá změnit svoji životosprávu k lepšímu nebo zanechat některého ze zlozvyků, i když jim to doporučí lékař a dodá, že si tak mohou prodloužit život o pár let.

image-002.png

Obecně se Češi řadí mezi národy, které se s novými podmínkami vyrovnávají jen těžko. Po Japonsku je jejich míra odhodlání ke změně druhá nejnižší. „Delší život s sebou ale nekompromisně nese tlak na přizpůsobivost změnám doby, na to u nás mnoho lidí zapomíná,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny a odborník na dlouhodobé krytí rizik specializující se na téma invalidity a dlouhodobé péče.

Zajištění do budoucna

Slabých 10 % populace je přesvědčeno o správnosti své finanční přípravy na stáří. Více než polovina Čechů dokonce přiznává, že neplánuje dopředu více než na pár měsíců. „Ačkoliv si na penzi s podporou státu spoří už téměř 4,3 milionu Čechů, mnoho z nás si neuvědomuje, že jedním z rizik dlouhověkosti je vrtkavé zdraví. Každý čtvrtý dospělý se do 80 let stane závislým na druhých a při nezbytné celodenní péči ve specializovaném zařízení se mohou měsíční náklady vyšplhat na desítky tisíc korun,“ vysvětluje Korejs.

image-003.png

Z rizik, která nás mohou potkat, mají Češi největší obavy právě z toho, aby ve stáří nebyli na obtíž svému okolí. Takové situace se podle letošního průzkumu České asociace pojišťoven obává 71 % populace. A důležitost tématu podtrhují i chystané legislativní změny, které by měly od příštího roku přinést Čechům možnost získat daňovou úlevu za to, že mají pojištění dlouhodobé péče schopné ztrátu soběstačnosti doživotně pokrýt.

Raději rodinu než přátele

Rodina přináší potěšení většině lidí. Pro 87 % Čechů je rodina zdrojem životní radosti a pro nejstarší generaci je to dokonce 96 %. Na poli dalších sociálních vazeb už to ale tak radostné není. Polovina Čechů si dělá dostatek času na své přátele, ale pouze 10 % to tvrdí s jistotou, což je druhé nejhorší skóre přátelství ze všech zemí v průzkumu.

Navazovat nové kontakty se dobře daří 60 % dotazovaných a 70 % se cítí být plnohodnotnou součástí společnosti, ve které žije. I u tohoto pilíře dlouhověkosti je to však pro Čechy třetí nejhorší výsledek.

Učení je pro nás stále mučení

Přípravu na stáří si s celoživotním učením spojuje zatím jen velmi málo lidí. Přitom právě potřeba neustále se něco učit dle odborných studií přispívá k celoživotní spokojenosti.

Většina Čechů má podle všeho dostatek podnětů k učení. Touhu rozvíjet se v průzkumu projevilo dokonce 75 % z nich, ale pouze 35 % lidí u nás v posledních třech letech opravdu aktivně investovalo do rozvoje svých znalostí a dovedností.

„Bohužel je u nás rovněž stále zakořeněn tradiční pohled na stárnutí spíše jako na nezvratný proces úpadku než jako na období moudrosti a času na to, co nás zajímá. A to je v době, kdy se život prodlužuje, škoda,“ míní ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.

image-004.png

Žijeme život, který má smysl

Když vám dává život smysl, každý další rok života je jistě potěšením. 5 Čechů ze 6 uvádí, že žijí život, který stojí za to. Ať už je jejich pomyslným posláním kariéra nebo rodina, 80 % lidí o sobě tvrdí, že vedou smysluplný život.

Přes 70 % dotazovaných je zároveň spokojeno s tím, čeho v životě dosáhli, mají dostatek času dělat věci, které jsou pro ně důležité, a s hrdostí o sobě mohou prohlásit, že se jim líbí to, kým jsou. Ačkoli se tento výčet opět může zdát jako pozitivní výsledek, společně se Slováky jsme v tomto žebříčku obsadili předposlední místo. Nejlépe jsou na tom Rumuni.

Mezery, které je třeba vyplnit

Výsledky průzkumu ukazují, že Češi ze všech pilířů dlouhověkosti kladou největší důraz na smysl života (6,4 bodu z 10) a nejnižší váhu přikládají finanční přípravě. Opakovaný mezinárodní výzkum Colina Sanderse ale ukázal, že je to paradoxně právě finanční příprava na stáří, u níž stačí i malá snaha k významnému zlepšení připravenosti na dlouhověkost.

"Přes své přání žít dlouho si lidé u nás nejsou plně vědomi důležitosti přípravy na dlouhý život, zejména pokud jde o péči o zdraví a finanční připravenost. Je třeba se zaměřit na edukaci a podporu v těchto oblastech, abychom mohli dosáhnout spokojeného a plnohodnotného stáří,“ uzavírá Michal Korejs.

Právě vychází
fv07-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.