400 ASA zve na „Masopusty“ viděné objektivem Jana Mihalička

Publikováno: 12. února 2022 | autor Redakce
foto1.jpg

Fotografický spolek 400 ASA otevírá výstavu fotografií Jana Mihalička  „Masopusty“ věnovanou tématu těchto lidových oslav.

Masopust v lidových zvycích představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Člen spolku 400 ASA Jan Mihaliček vystavuje výběr fotografií spojených tímto tématem, které vznikaly během posledních pěti let na pěti různých místech, a to včetně dnes populárního masopustu v Roztokách u Prahy.

foto1.jpg

Masopusty se dnes vzdálily od své původní úlohy očistné tradice a znovuožívají především v podobě vizuálně zajímavých setkání velkého množství lidí a masek navazujících sice na původní tradice, ale již bez onoho duchovního rituálu.

Jako pestrá vizuální podívaná samozřejmě přitahují i mnoho fotografů. Jan Mihaliček se snaží zachytit záblesky magična nebo tajemna, které jsou v tomto „karnevalu“ stále přítomny. „Přestože se jedná o velmi barevnou podívanou, černobílé fotografie se možná právě svojí monochromatičností vracejí k minulým významům tohoto svátečního období“, říká Jan Mihaliček.

Fotografické začátky Jana Mihalička (*1965) spadají do doby před rokem 1989. Fotografoval především komunitu kolem československého skateboardingu a snowboardingu, a od roku 1987 spolupracoval s několika samizdatovými projekty. Od prosince 1989 působil jako fotoreportér Lidových novin.

foto3.jpg

Fotografoval nejen v Československu, ale i v mnoha dalších zemích světa především válečné konflikty a humanitární akce tehdy vznikající organizace Člověk v tísni. V roce 1994 patřil k členům přípravného týmu zpravodajského časopisu Týden a byl jedním z jeho fotografů. Dnes je součástí redakce webu Seznam Zprávy a pokrývá fotograficky aktuální události v ČR.

Jeho volnou fotografickou tvorbou rozvíjí především klasický černobílý dokument v duchu tradic humanistické fotografie. Širokým tématem je lidská společnost, a tak se logicky musel i protnout s námětem masopustů.

foto2.jpg

Masopust (lidově ostatky, fašank, voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) představuje období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Má proměnnou délku, protože začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu před Velikonocemi. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Během masopustu probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Během posledních tří masopustních dnů počínajících masopustní nedělí se konají různé rituální úkony, průvod masek a scénické výstupy.

Výstava fotografií „Masopusty“ ve 400 ASA Gallery (Kováků 32, Praha – Smíchov) potrvá do 8. dubna 2022.

Právě vychází
fv10-22-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.