Další výstava v komorní Galerii Josefa Sudka představí tvorbu Josefa Proška – autora výrazných fotografií Prahy, zátiší i portrétů, ale také osobnosti, která se velmi angažovala v organizování českého fotografického života.
Zejména jeho ediční činnost je velmi bohatá a jako jeden z mála dostal společně s Janem Řezáčem důvěru samotného Josefa Sudka uspořádat první výběr z jeho díla, aniž by do něj sám Sudek nějak zasahoval.
Josef Prošek se vyučil soustružníkem v Ringhofferových závodech na Smíchově. Za okupace se zapojil do činnosti ilegálního hnutí společně s přítelem Janem Řezáčem. Už v té době fotografoval, i když byl vyučeným soustružníkem. Koncem čtyřicátých let už patřil k několika fotografům, kteří stáli u zrodu fotografické sekce Ústředního svazu československých výtvarných umělců.
V roce 1959 mu vyšla výrazná publikace Matyáš Braun – Kuks (SNKLHU), kniha Paříž v Paříži (Mladá fronta, 1967) byla poctou milovanému městu a jeho poetice. Ve volné tvorbě propojoval nejrůznější žánry: vedle snímků pro časopisy s tematikou každodennosti a ojedinělých aktů vytvořil i řadu portrétů českých výtvarníků.
Když se Jan Řezáč stal roku 1953 šéfredaktorem Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (od roku 1965 Odeonu), přizval Proška opakovaně ke spolupráci, například na monografii Josef Sudek (1956) nebo na portfoliích Fotografie 1928–1958 (1959) a Květen 1945 (1960). Od roku 1958 působil v redakční radě nově založené edice Umělecká fotografie – první fotografické edice v Evropě. V té mu vyšla roku 1962 první monografie.
V knize s prostým názvem Sudek (Artia, 1964), představili Prošek a Řezáč Sudka v jeho nejsilnějších tématech jako zcela autonomního tvůrce, a přispěli tak zásadně k rozšíření fotografova věhlasu ve světě. V roce 1999 realizoval Jan Řezáč s fotografovou dcerou Magdalenou Wagnerovou pro nakladatelství Artfoto Proškovu fotografickou publikaci Snad Praha, připravovanou už před třiceti lety, jež ve formě faksimile obsahuje i válečný samizdat Záchody. Tato výstava čerpá zčásti z daru paní Magdaleny Wagnerové do muzejní sbírky. Za to jí patří velké poděkování. Výstavu můžete navštívit až do 5. října 2025.