Už jsme si mohli zvyknout na to, že Tamron rád přichází s objektivy, které konkurence prostě nenabízí. Rozsah zoomu 70–300 nebo 100–400 mm vyrábí dnes skoro každý, tak proč zákazníkovi nenabídnout třeba rozsah 50–400 mm?
Situace, kdy máte nasazený teleobjektiv a najednou byste potřebovali být v záběru jen o trošku širší, je vždycky nepříjemná. Nutnost měnit objektiv znamená vysoké riziko propásnutí klíčového momentu.
Už v úvodu jsem napsal, že Tamron přichází velice rád s řešením, které (zatím) nikdo jiný nenabízí. Rozhodně nemůžeme říci, že by pro bezzrcadlovky Nikon byl malý výběr teleobjektivů, jenom samotný Tamron nabízí aktuálně tři (s univerzálním objektivem Tamron 35–150 mm f/2–2,8 Di III VXD dokonce čtyři). Ale je také fakt, že mezi Tamronem 70–300 mm f/4,5–6,3 Di III RXD a Tamronem 150–500 mm f/5–6,7 Di III VC VXD je docela velký rozdíl.
Ten první je malý, lehoučký, a i když je vynikající, na obou koncích zoomu mu přece jen něco chybí, když chcete mít fotografickou výbavu co nejuniverzálnější, a přitom chcete měnit objektivy pokud možno co nejméně. Navíc třeba pro focení wildlife je 300 mm dost často málo a na sport by se hodilo trochu rychlejší zaostřování.
Ve druhém případě máte vyřešenu jak rychlost zaostřování, tak delší ohnisko. Ale také výrazně narostly rozměry i hmotnost. Není divu, Tamron 150–500 mm f/5–6,7 Di III VC VXD je skutečně vynikající, navíc je vybaven i stabilizátorem a velice praktickou stativovou objímkou. Ale moc univerzální také není. Pokud potřebujete širší úhel záběru, bez výměny objektivu se neobejdete. Chtělo by to „něco mezi“. Je tu ještě Tamron 100–400 mm f/4,5–6,3 Di VC USD, ale musíte se smířit i s tím, že je pouze ve verzi pro zrcadlovky, takže nesmíte zapomenout přibalit redukci.
Když se mi ale dostal do rukou nový Tamron 50–400 mm f/4,5–6,3 Di III VC VXD ve verzi pro bezzrcadlovky Nikon s bajonetem Z, hned jsem zajásal. Dlouhý konec zoomu 400 mm je většinou i na wildlife naprosto dostačující, ale 50 mm na opačném konci – to je prostě bezva.
Padesátka je standardní ohnisko, ještě se nejedná o širokáč, ale jeho úhel záběru a perspektiva se výrazně přibližují tomu, jak vidíme pouhým okem a to je podle mého názoru jedna z největších výhod tohoto objektivu. Nevím, jak to máte vy, ale já se poměrně často dostávám do situace, kdy z detailu potřebuji změnit úhel záběru na větší celek a dost často takovou fotku nevyfotím jen proto, že se mi nechce měnit objektiv.
Ukázkové snímky (doporučuji stáhnout z uvedeného odkazu v plném rozlišení, prohlížení na webu není v plné kvalitě) vznikaly za různých okolností, statické fotky byly pořízeny jak ze stativu, tak z ruky. Zamlženou přírodu jsem fotil pouze ze stativu. Zkoušel jsem vypnout stabilizátor, ale nezaznamenal jsem žádné rozdíly v kvalitě fotek, když byl stabilizátor zapnutý i při použití stativu.
Velkou radost jsem měl z perfektní ostrosti i na plně otevřenou clonu, což je nastavení, které budete vzhledem ke světelnosti pravděpodobně používat nejčastěji. Kresba je velice slušná na všech ohniscích, což mi udělalo ohromnou radost. Nepatrně měkčí okraje lehce eliminujete mírným zacloněním. Všiml jsem si ale zhoršení kresby vlivem difrakce.
V kombinaci s tělem Nikon Z8 se začíná projevovat už na clonách vyšších než cca f/11. Pokud jde o kresbu na všech clonách, chová se objektiv celkem standardně. Po mírném zaclonění je ostrost ještě lepší než na otevřenou clonu a nejlepší je cca při clonách f/8–11. Už na cloně f/16 se začíná znatelně projevovat zmíněná difrakce, vyšší clonová čísla jsem už ani nezkoušel.
Tamron přišel s novým designem už před pár lety, takže všechny nové modely spolehlivě poznáte podle stříbřitého prstence u bajonetu.
Na těle objektivu najdete poměrně široký zoomovací prstenec, blíže k tělu je umístěn o něco užší zaostřovací prstenec, který je uživatelsky nastavitelný a nahrazuje tedy funkční kroužek. Mezi prstenci je na levé straně umístěno funkční uživatelsky definovatelné tlačítko a nejblíže k tělu se nachází konektor USB-C pro připojení k telefonu a aplikaci Tamron Lens Utility.
Vedle funkčního tlačítka najdete ještě dva přepínače. Jeden slouží k přepínání mezi automatickým a manuálním zaostřováním a ten druhý lze uživatelsky nastavit právě pomocí aplikace Tamron Lens Utility. Tohle je jedna z největších výhod Tamronu oproti konkurentům, přes aplikaci jste schopni objektivy opravdu velmi dopodrobna uživatelsky nastavit, případně i ovládat (přeostřovačky při natáčení videa a podobně).
Zaostřování samozřejmě probíhá uvnitř objektivu, takže se nikde nic neotáčí, ale při zoomování se tubus objektivu výrazně vysouvá, což je v tomto rozsahu zoomu naprosto běžné.
Jestliže plánujete fotit ze stativu, každopádně velice doporučuji pořídit si ještě volitelnou stativovou objímku. Její absenci u tohoto cca 1,2 kg vážícího objektivu pokládám za asi největší nevýhodu. Bajonet těla i objektivu je na stativu bez použití objímky bohužel poměrně dost namáhán, navíc je sestava těla a objektivu značně nevyvážená, takže přesné komponování záběru není vůbec snadné.
TIP: Více testovacích fotografií zde: https://eu.zonerama.com/Album/12137774
Tento Tamron má zaostřovací systém naprosto vynikající, VXD motor pracuje velice rychle, tiše, spolehlivě a přesně. I přesto, že není světelnost nijak závratná. Pro mě trochu překvapivě dobře fungovalo i průběžné zaostřování při sledování pohybujícího se objektu, jak se můžete přesvědčit na snímcích psa.
Výhody
Nevýhody
Objektiv Tamron 50–400 mm f/4,5–6,3 Di III VC VXD mě velice zaujal svou univerzálností. Ohnisková vzdálenost 400 mm je skvělá na wildlife, krajinu nebo sport, ale ještě víc bezva je možnost zazoomovat až na 50 mm, což je relativně širokoúhlý záběr použitelný i na celky.
Objektiv velice rychle zaostřuje, má výkonný stabilizátor, navíc je opticky parádní. Je to ideální objektiv pro všechny, kteří hledají výkonný, dostupný a hlavně univerzální teleobjektiv.