Základy kompozice aneb jak jednoduše vytvořit skvělý snímek

Máte ten nejlepší možný foťák, parádní objektiv a všechno možné vybavení, ale fotky pořád nemají „to ono“? Možná bude zakopaný pes v kompozici, která spolu se světlem dělá jedno ze základních kouzel.

Můžete totiž mít luxusní motiv i tu nejlepší výbavu, ale bez dobré kompozice snímek rozhodně nevyzní tak, jak si přejete. Pojďme se teď spolu podívat na několik pravidel, která vám na cestě pomohou.

Kompoziční pravidla, bez kterých se neobejdete

Přitahují nás výrazné objekty – jak v běžném životě, tak na fotce. Proto si ze všeho nejdřív musíte vždy ujasnit, co chcete fotit, a až posléze vyřešit, jak to chcete vyfotit, aby objekt skutečně vynikl. Takové rozhodnutí většinou padne ve zlomcích vteřiny, hlavně ve chvíli, kdy už máte kompoziční pravidla v malíčku, k čemuž snadno dojdete vlastní praxí.

Nechme nyní stranou technické nedostatky, třeba že nemáte dost dlouhý objektiv, abyste vyfotili jelena vzdáleného 200 metrů, když chcete detail jeho paroží, na to je i sebelepší kompozice krátká. Podívejme se na situace, ve kterých máte k výbornému snímku po stránce vybavení nakročeno.

Je důležité také říct, že velmi zřídka využijete pouze jedno kompoziční pravidlo, mnohem častěji jich ve fotce najdete hned několik, a pokud je použijete dobře, vytváří synergický celek vyzařující přesně to, co jste zamýšleli.

Pravidlo třetin

Pokud se bavíme o základech, tohle tu zkrátka nesmí chybět. Jestliže byste si neměli zapamatovat nic jiného, tohle pravidlo do svých fotek rozhodně implementujte – uvidíte, jaký to bude rozdíl. Nehodí se vždy a všude, ale často vám zachrání jinak nudný snímek.

Představte si, že si snímek rozdělíte na třetiny jak vertikálně, tak horizontálně. Vzniknou vám čtyři průsečíky, kam je vhodné směřovat dominantní prvek – u portrétu to bývá oko, u krajiny třeba vodopád či strom. Třetinovou mřížku si na leckterých fotoaparátech můžete dokonce nastavit a fotit tak naprosto přesně.

Zlatý řez

I o tomhle pravidle jste možná slyšeli, ačkoliv s focením teprve začínáte. Je trochu podobné pravidlu třetin, ale tady se hraje s pravoúhlostí trojúhelníků, nikoli obdélníků. Linie vedené z rohu a kolmé na spojnice mezi jinými dvěma rohy vám vytvoří průsečíky, které jsou jinde než u pravidla třetin. Toto pravidlo se uplatňovalo – ostatně jako jiná – dávno před vznikem fotografie pro potřeby výtvarného umění, protože esteticky funguje výborně.

Leading lines

Nesmí chybět ani velmi jednoduchý a zároveň silný funkční prvek – linie, které vedou oko diváka do centra dění. Můžete ho využít jak v architektuře, tak třeba při focení lidí. Princip spočívá v tom, že jako estetickou složku, která nenásilně směřuje diváka k zamýšlenému objektu, využijete existující předměty přímo v prostředí, ve kterém fotíte – tedy třeba polní cesta, dlažba nebo zábradlí.

Konvergentní a divergentní linie

Leading lines nejsou jedinými liniemi, které můžete v kompozici využít. Dalším způsobem, jak se na scénu dívat, je totiž pomocí konvergentních a divergentních, tedy sbíhavých a rozbíhavých linií – ty pomáhají vytvořit zdařilou optickou iluzi.

Sbíhavé linie objekt, ke kterému toužebně směřujeme, opticky vzdalují a zároveň zvětšují, vzpomeňte si třeba na karlovarskou kolonádu. Oproti tomu rozbíhavá linie v nás vytvářejí dojem, že fata morgána objektu je menší a bližší než ve skutečnosti, a opticky tak zmenšují rozdíl mezi velikostí stavby a poutníkem, který k ní směřuje.

Orámování

Orámování je moje oblíbená technika, protože kromě jiného umí propůjčovat snímkům hloubku. Zároveň s ní můžete vykouzlit hloubku ostrosti (resp. objekty mimo hloubku ostrosti) i s foťákem, který nedisponuje fullframovým snímačem, nebo objektivem, který nemá clonu f/1,2. Stačí, když k rámujícím prvkům budete tak blízko, že je objektiv není schopen zaostřit.

Jak název napovídá, jedná se o to, že objektu vytvoříte určitý rámeček, rovněž z prostředí, ve kterém fotíte – mohou to být větve, průchod či oblouk v podloubí.

Symetrie

Stejně jako lidský mozek vnímá harmonicky kruh nebo oblé křivky a nikoli čtverec, je tomu tak i se symetrií. Působí na nás prostě dobře a rozhodně jde o princip, který v tomto, byť velmi krátkém a neúplném výčtu nemůže chybět.

Zpravidla linie uprostřed odděluje dva stejné obrazy, jeden reálný, jeden zrcadlící se, nebo alespoň dva podobné objekty na obou stranách fotografie. Nebojte se být kreativní, tato velmi efektní technika bude fungovat jak horizontálně, tak vertikálně.

Barva

Barvy hrají ve vyznění snímku velkou roli, která by si zasloužila samostatný článek, tady nicméně vypíchnu jedno pravidlo, které vám pomůže velmi jednoduše přitáhnout pozornost diváka na kýžené místo: nakomponovat objekt tak, že barvou vyniká na pozadí. Mluvíme o kompletně barevné fotografii, nikoli o technice, kdy kromě jednoho barevného objektu vše ostatní odbarvíte v postprodukci. Může se jednat o modelku v barevných šatech uprostřed neutrálního pozadí nebo květ v záplavě zeleně. Doporučuji ale tento přístup uplatňovat i s jinými.

NÁŠ TIP:

Zevrubnějšího průvodce kompozicí najdete na webu FotoŠkoda. Na kompozici se ve FotoŠkoda podívali i ve videu a řadu dalších tipů najdete na youtubovém kanálu.

Pokud ještě tápete, zkuste některý z kurzů ve FotoŠkoda – ať už zaměřený více na kompozici obecně, nebo s konkrétním žánrem, který vás láká a kde si s lektory přímo v praxi vyzkoušíte ty nejpůsobivější kompoziční techniky.

Povedla se vám některá fotka tolik, že si zaslouží víc než umístit na sociální sítě? Dejte jí fyzickou podobu. Specialisté ve FotoŠkoda s ní budou zacházet doslova v rukavičkách a vyvolané fotografie, fotoobrazy, velkoformátové tisky nebo fotoknihy vám budou dělat radost dlouhá léta.

---

Celý článek najdete v lednovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!

---