ONDŘEJ ZÁRUBA – Fotografem na Dakaru

Ondřej Záruba, cestovatel, fotograf a dobrodruh, který má za sebou 12 Dakarů z pozice fotografa a vydavatele skvělé knihy Deník fotografa, kde přibližuje závod z jiného úhlu pohledu. Nicméně Ondra začínal jako fotograf na klasické rallye a postupně začal cestovat skoro po celém světě, aby zachytil ty správné okamžiky ze života lidí a krásu naší úžasné přírody.

Poněvadž je jako každý správný fotograf posedlý honbou za tou nejlepší fotkou na světě, snad nikdy se nezastaví a pořád plánuje další a další cesty za dobrodružstvím.

Ondro, pamatujete si ještě okamžik, kdy jste si řekl, že se na svět zkusíte podívat skrze hledáček fotoaparátu?
Ano, pamatuji si to velmi dobře, přestože od té doby uplynulo už více než 20 let. Proč si to vybavuji tak jasně? Protože šlo o docela zvláštní situaci, kterou ovšem nelze publikovat. (smích)

Co nebo kdo vás k tomu přivedl?
K focení mě vlastně nikdo nepřivedl, přišlo to tak nějak samo. Otec sice fotografoval jako amatér a doma si sám vyvolával snímky, u čehož jsem často byl. Nic z toho ale nebylo impulzem, který by mě k focení přitáhl. Myslím si však, že právě díky těmto zážitkům to ve mně už odjakživa dřímalo a bylo jen otázkou času, kdy se to „probudí“.

Vzpomenete si, jaký byl váš první fotoaparát a jaké byly první fotografie? Co jste na začátku fotil?
Když pominu pár kompaktů Olympus, kterými jsem fotil své děti ještě jako „nepolíbený“ fotografií, prvním skutečným fotoaparátem byl Canon 350D. Analogovou fotografii tedy osobně neznám. Na začátku mé fotografické „kariéry“ to byla především krajina a rallye – jak ta „velká“, tak i malé RC modely, kterým se věnuji už od mládí.

Jaký typ techniky jste za tu dobu vystřídal?
Na začátku to byl Canon, a to po poměrně dlouhou dobu. Když se ale objevily bezzrcadlovky, přešel jsem na Sony a u této značky zůstal. S touto technikou jsem nadmíru spokojený.

Nyní fotíte se Sony. Kdy a proč jste se rozhodl, že to vyzkoušíte a proč? Jak často zhruba měníte fotoaparát a objektivy?
Když se na trhu objevily bezzrcadlovky, začal jsem sledovat jejich vývoj. Zlom nastal během fotoexpedice ve Vietnamu, kde jsem měl s sebou jen to nejnutnější: dva fotoaparáty a tři objektivy. Přesto byl fotobatoh tak těžký, že jsem po návratu domů všechno prodal a přešel na Sony.

Objektivy téměř neměním, občas se stane, že nějaký koupím a pak zjistím, že ho nevyužívám, tak ho zase prodám. Do nových verzí objektivů ale investuji až po dlouhé době. U těl je to jiné. Jakmile vyjde nová verze, počkám si půl roku až rok a pak do ní jdu. Obvykle tedy jednou za dva až tři roky.

Jak jste nyní se svou technikou spokojen? Můžete čtenářům přiblížit, co všechno obsahuje váš fotobatoh?
Vždy nosím s sebou dvě těla. Po vyzkoušení různých modelů jsem nakonec zakotvil u Sony A1, se kterým jsem nadmíru spokojený. Objektivů mám samozřejmě více, ale do fotobatohu beru vždy jen to nejnutnější podle konkrétní akce.

Jediný objektiv, který není od Sony, je Tamron 35–150 mm f/2–2,8. Jinak používám 16–35 mm f/2,8, 24–105 mm f/4, 100–400 mm f/4,5–5,6 a pevné sklo 24 mm f/1,4, se kterým nejčastěji fotím RC modely aut. Na fotoexpedicích zaměřených na zvířata si pak půjčuji 400 mm f/2,8, a jak už jsem zmínil, jsem...

Celý článek najdete v listopadovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!