JAK HONZA JAN MUSIL TVOŘÍ PŘÍBĚHY SVĚTLA

„Světlo se rodí ve žhavém středu našeho Slunce a trvá mu tisíce let, než pronikne z jádra až na povrch, aby poté za osm minut dopadlo na naši Zemi a my jej mohli zachytit a vyprávět jeho příběh.“ Tento citát jsem si vybral z Honzova webu. Hodně vypovídá o jeho práci. O putování za světlem i s ním, o jeho příbězích plných něžného a krásného pohlazení.

Honzo, když si prohlížím vaše portfolio, dominuje mu světlo. To není u fotografa nic zvláštního, ale vy s ním tvoříte příběhy. Jak to celé vzniklo, odkdy a proč tvoříte Příběhy světla?
Zajímavá otázka. Vzpomínám si, že když jsem začal lidem předávat své zkušenosti v kurzech, hledal jsem způsoby, jak jim co nejlépe předat vědomosti. Při hodině, ve které jsem hovořil o kompozici, jsem jako vysvětlení použil termín: „Volbou kompozice vyprávíme náš příběh, příběh toho, jak pozorujeme tento svět, který se vám díky světlu vykresluje na sítnici oka, potažmo na čip fotoaparátu.“

Uvědomil jsem si, že pomocí fotografie vyprávím příběhy světla z tohoto světa, jinými slovy příběhy, které bychom bez světla přicházejícího primárně ze Slunce neviděli a nejspíš ani nezažívali. (usmívá se)

Jste mužem mnoha činností a žánrů, líbí se mi vaše západy slunce, fotky noční oblohy a krajiny, jste také ambasadorem Zoner Studia. Povězte nám, čím vším se zabýváte, jak to stíháte a které činnosti a žánry patří aktuálně k nejdůležitějším?
Baví mě tvořit a být kreativní, nemám příliš rád stereotyp. Rád trávím čas v přírodě a pozoruji její krásu a od toho se má tvorba velmi často odvíjí. Není většího klidu než při východu slunce. Často fotím i přirozené portréty, které už tolik neprezentuji, jelikož je velmi často nechávám jen jako vzpomínku. Při tvorbě pro klienty často fotím i   produktovou fotografii. To nejnáročnější, ale o to více výjimečné, na čem jsem měl tu možnost pracovat, je kniha Umění čínských mečířů.

Je v ní vyfoceno přes sedmdesát ručně vyrobených mečů exkluzivní kvality. Fotit jsem začal už na základní škole, ale vždy jsem měl focení jako koníček a věnoval se grafice a webovému designu. Později jsem přidal fotografické kurzy, na které jsem navázal spoluprací a následným ambasadorstvím se Zoner Studiem. Mám neskutečnou radost, jak do toho kluci šlapou a kam program za posledních pět let posunuli. Když vás něco baví, čas přitom nevnímáte, vše je přirozené a někdy se pak stírá doba mezi odpočinkem a prací.

To vše ale děláte na něčem a s něčím, že? Jakou techniku používáte k focení příběhů, krajin, zlatých a modrých hodin či noční oblohy?
Ještě nyní si vzpomínám na začátky s kinofilmovou Minoltou. Někdy kolem roku 2016, kdy odešla moje první digitální zrcadlovka do křemíkového nebe, jsem hledal kudy dál. Dostal jsem do ruky značku Nikon, od té doby jsem za ni rád. Neskutečně mě baví, jak Nikon zvládl přechod na bezzrcadlovky a na jakou úroveň v současnosti celý systém Z posunul, včetně objektivů, které mají skvělou kresbu.

Jsem fanouškem nové techniky, do kurzů chodí lidé s různými značkami fotoaparátů, takže rád vyzkouším i jiné značky, abych měl přehled. Dá se říct, že dneska je technika to poslední, co běžného fotografa může omezovat. Jsou tu limity třeba v noční fotce a halových sportech, ale… je super, že se můžeme naplno věnovat kreativní stránce tvorby.

Celý článek najdete v prosincovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!