Fotografujeme pod vodou

Podvodní fotografie je poměrně náročná disciplína nejen pro fotografa samotného, ale především pro techniku, která může pod vodní hladinou utrpět vážná poškození, není-li dobře chráněna.

Podvodní fotografování představuje sice velmi atraktivní, avšak technicky náročný žánr. Na rozdíl od snímání na souši, kdy může být fotograf vybaven širokou škálou doplňků a zejména pracovat v různých světelných podmínkách, pod hladinou je nutné se vypořádat s celou řadou omezení, daných fyzikálními podmínkami.

Voda totiž funguje jako modrý filtr, který pohlcuje světlo s rostoucí hloubkou. V důsledku toho začíná na snímcích mizet červená barva v hloubce kolem dvou až tří metrů, nejinak je tomu také u oranžových a žlutých odstínů, které se ztrácejí o něco hlouběji.

V případě, že se vydáte s fotoaparátem do hloubky více jak 20 metrů, je třeba počítat nejen s výrazně náročnější postprodukcí snímku – v opačném případě by byly fotografie prakticky jen modrozelené – ale též s nutností dodatečného osvětlení scény, jelikož denní světlo do těchto hlubin proniká velmi omezeně.

Fotografové také musí počítat s tím, že voda je odpovědná za lom světla, což následně způsobuje optické zvětšení a přiblížení objektů, takže je třeba s tímto zkreslením počítat při volbě vhodného objektivu a při kompozici.

Pomineme-li fotografickou techniku, je nutné při větší hloubce ponoru počítat také s tlakem vody, který je odpovědný za tlak v uších a tělních dutinách. U velmi hlubokých ponorů pak přichází ke slovu pomalá řízená dekomprese při výstupu na hladinu, což znamená celkově delší dobu pod vodou.

Tipy pro fotografování pod vodou

Světlo se na hranici vzduch-voda láme a to má přímý dopad i na to, jak „vypadá“ ohnisko objektivu. Voda má index lomu přibližně 1,33, což prakticky znamená, že ponořené objekty opticky „přibližuje“, jinými slovy se zdají být asi 1,3× blíž, než ve skutečnosti jsou. Z hlediska zorného pole a ohniskové vzdálenosti to znamená, že ultraširoké sklo používané ve vodě bude mít užší úhel záběru a výsledné záběry budou působit méně široce.

Použití širokoúhlého objektivu pod vodou má i další opodstatnění, kterým jsou často rozptýlené částice a zákal vody: i průzračná voda obsahuje množství malých částic (písek, plankton, organické nečistoty), které při větší vzdálenosti mezi fotoaparátem a snímaným objektem vytvářejí jakousi „mlhu“. Čím menší objem vody mezi vámi a objektem bude (ideálně desítky centimetrů až maximálně metr), tím méně částic se do snímku promítne a tím ostřejší, kontrastnější a čistší bude výsledný obraz.

Osvětlení je pod vosou nedílnou součástí fotografování – snažte se při jeho používání mířit světlem na snímaný objekt spíše z boku než čelně, bude to výrazně efektnější a především tak snáze eliminujete zmíněný zákal a částice ve vodě. V případě použití výkonných blesků je nutno počítat s tím, že jejich odpálení silně zdůrazní právě nečistoty ve vodě, zejména pokud jste od fotografovaného objektu více vzdáleni.

Jaký fotoaparát vzít pod vodu?

S přihlédnutím k výše uvedenému je třeba se při výběru vhodného fotoaparátu zaměřit na několik specifických vlastností, které fotografování pod vodou usnadní. Základním předpokladem pro výběr vhodného...

Celý článek najdete ve FotoVideo říjen

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!