Podvodní fotografie je poměrně náročná disciplína nejen pro fotografa samotného, ale především pro techniku, která může pod vodní hladinou utrpět vážná poškození, není-li dobře chráněna.
Podvodní fotografování představuje sice velmi atraktivní, avšak technicky náročný žánr. Na rozdíl od snímání na souši, kdy může být fotograf vybaven širokou škálou doplňků a zejména pracovat v různých světelných podmínkách, pod hladinou je nutné se vypořádat s celou řadou omezení, daných fyzikálními podmínkami.
Voda totiž funguje jako modrý filtr, který pohlcuje světlo s rostoucí hloubkou. V důsledku toho začíná na snímcích mizet červená barva v hloubce kolem dvou až tří metrů, nejinak je tomu také u oranžových a žlutých odstínů, které se ztrácejí o něco hlouběji.
V případě, že se vydáte s fotoaparátem do hloubky více jak 20 metrů, je třeba počítat nejen s výrazně náročnější postprodukcí snímku – v opačném případě by byly fotografie prakticky jen modrozelené – ale též s nutností dodatečného osvětlení scény, jelikož denní světlo do těchto hlubin proniká velmi omezeně.
Fotografové také musí počítat s tím, že voda je odpovědná za lom světla, což následně způsobuje optické zvětšení a přiblížení objektů, takže je třeba s tímto zkreslením počítat při volbě vhodného objektivu a při kompozici.
Pomineme-li fotografickou techniku, je nutné při větší hloubce ponoru počítat také s tlakem vody, který je odpovědný za tlak v uších a tělních dutinách. U velmi hlubokých ponorů pak přichází ke slovu pomalá řízená dekomprese při výstupu na hladinu, což znamená celkově delší dobu pod vodou.
Světlo se na hranici vzduch-voda láme a to má přímý dopad i na to, jak „vypadá“ ohnisko objektivu. Voda má index lomu přibližně 1,33, což prakticky znamená, že ponořené objekty opticky „přibližuje“, jinými slovy se zdají být asi 1,3× blíž, než ve skutečnosti jsou. Z hlediska zorného pole a ohniskové vzdálenosti to znamená, že ultraširoké sklo používané ve vodě bude mít užší úhel záběru a výsledné záběry budou působit méně široce.
Použití širokoúhlého objektivu pod vodou má i další opodstatnění, kterým jsou často rozptýlené částice a zákal vody: i průzračná voda obsahuje množství malých částic (písek, plankton, organické nečistoty), které při větší vzdálenosti mezi fotoaparátem a snímaným objektem vytvářejí jakousi „mlhu“. Čím menší objem vody mezi vámi a objektem bude (ideálně desítky centimetrů až maximálně metr), tím méně částic se do snímku promítne a tím ostřejší, kontrastnější a čistší bude výsledný obraz.
Osvětlení je pod vosou nedílnou součástí fotografování – snažte se při jeho používání mířit světlem na snímaný objekt spíše z boku než čelně, bude to výrazně efektnější a především tak snáze eliminujete zmíněný zákal a částice ve vodě. V případě použití výkonných blesků je nutno počítat s tím, že jejich odpálení silně zdůrazní právě nečistoty ve vodě, zejména pokud jste od fotografovaného objektu více vzdáleni.
S přihlédnutím k výše uvedenému je třeba se při výběru vhodného fotoaparátu zaměřit na několik specifických vlastností, které fotografování pod vodou usnadní. Základním předpokladem pro výběr vhodného...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!