První letošní číslo Naší přírody je tu

Zima ještě zdaleka neřekla poslední slovo, ale příroda už se pomalu dává do pohybu. První letošní číslo Naší přírody vás vezme k rybníkům – tentokrát na jejich dno, k mokřadům, ale také do lesů, kde se ozývají první námluvy divočáků

Z „vetřelců“ si posvítíme na plazy a obojživelníky, na výlet se vydáme k Jizeře, na Manětínsko, za sluňáky k Rohozecké hornatině či na Klepec a pokocháme se i netradičními fotkami hub. Tak se pohodlně usaďte, listujte a nechte se naladit na nový přírodovědný rok.

Obsah čísla 1/26

• Ty české rybníky jsou stříbro slité – 3. část / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Zaostřeno na vetřelce – plazi a obojživelníci / Alena Říhová
• Čas námluv divočáků / Ivan Kňaze
• Při březích horské a podhorské Jizery / Jan Vítek
• Stolové hory Manětínska / Martin Janoška
• Za hřejivými sluňáky / Jakub Hloušek
• Klepec / Martin Kohoutek
• Ze života mufloní zvěře / Jaromír Zumr
• Rostliny kvetoucí časně zjara / Denisa Mikešová
• Když les připomíná sci-fi / David Jeřábek
• Ohlédnutí za první částí přírodovědné abecedy / Monika Tošenovská
• Animace na téma SAVCI / Marek Velechovský
• Mokřady Jablonné / Jan Korytář
• Ohlédnutí za 11. ročníkem konference Naše příroda / Jan Moravec

Ty české rybníky jsou stříbro slité – 3. část

Život na dně si mnozí z nás dovedou díky ekonomické situaci docela dobře představit. Ale dnes se nebudeme věnovat ani národnímu hospodářství, ani sociálním dopadům nezaměstnanosti, ale živočichům, kteří jsou na rozdíl od lidí k životu na dně dokonale přizpůsobeni. Jedná se o organismy žijící na dně vodních nádrží, tedy i rybníků a vodních toků. Hydrobiologové toto prostředí souhrnně označují jako bentál, což je část vodního biotopu zahrnující povrch dna a obyvatelnou část jeho sedimentů a k tomu ještě povrchy dalších objektů spojených se dnem, ať neživých (balvany, kusy dřev, technická zařízení rybníka), nebo živých, zejména rostlin kořenujících ve dně, ale i živočichů na dně trvale žijících (např. měkkýšů). Organismy, které bentál obývají, se označují jako bentos.

Při březích horské a podhorské Jizery

Jizera, největší pravostranný přítok Labe na našem území, se vyznačuje spoustou zajímavých míst, která stojí za bližší poznání v každém ročním období. Platí to i pro půvabná, mnohde snad i poněkud tajemná zákoutí provázející horní tok říčky. Zatímco v zimě patří sněhové pláně kolem pramenné bystřiny v lůně Jizerských hor k oblíbeným běžkařským terénům, do hlubokého a místy i značně členitého údolí Jizery v přilehlém podhůří je vhodnější vydat se pěšky.

Ze života mufloní zvěře

Donedávna se soudilo, že muflon pochází z ostrovů Korsika, Sardinie a Kypr a že ve čtvrtohorách obýval velkou část Evropy. Nové zoologické výzkumy však ukazují, že jde spíše o zdivočelou formu domácích ovcí z Malé Asie, které se do oblasti Středomoří dostaly už ve starověku. Dnes patří muflon mezi oblíbené druhy lovné zvěře a v Evropě se vyskytuje ostrůvkovitě na mnoha místech.