Příběh Ceny Josefa Šlechty
Cena, kterou uděluje Ochranná organizace autorská (OOA-S) společně s Klubem Českých Kino Fotografů (K.Č.K.F., později Pražská vědeckotechnická společnost, PVTS) při příležitosti slavnostního večera udílení cen Českého filmového a televizního svazu FITES – Trilobit 2026.
Cena nese jméno významné osobnosti české i světové filmové techniky. Josef Šlechta (26. března 1893 až 11. dubna 1966) byl český mechanik a konstruktér filmových kamer, jehož jméno je neoddělitelně spojeno s legendárními kamerami přezdívanými „šlechtovky,“ a s profesionálními kamerami okruhu Cinephon.
Josef Šlechta – stručný životopis
Po první světové válce založil Josef Šlechta mechanickou dílnu specializovanou na výrobu promítacích strojů Rekord, která později fungovala pod názvem Šlechta-kinostroje. Již v roce 1923 zkonstruoval svou první přijímací filmovou kameru, známou pod názvem „šlechtovka“. Ta se rychle prosadila nejen v českém prostředí, ale i v zahraničí.
Roku 1930 Šlechta vyrobil tichou ateliérovou kameru, považovanou za zásadní technický mezník své doby. V roce 1937 byl majitelem obchodu Kinopřístroje v Praze-Libni. Do roku 1948 bylo podle údajů Národního filmového archivu vyrobeno více než 300 kusů postupně zdokonalovaných „šlechtovek“, které se uplatnily v evropských i amerických filmových ateliérech.
V roce 1939 vznikla společnost Tobis-Šlechta-kinostroje, do níž vstoupila německá firma Tobis s majoritním podílem. Po druhé světové válce byly právní poměry firmy komplikované; existují archivní záznamy o převozu dílny na Barrandov a o uvalení národní správy na majetek společnosti. V květnu roku 1945 byl Josef Šlechta obviněn z kolaborace, přičemž podle dochovaných dokumentů bylo řízení později zastaveno.
České filmové kamery a nástup zvukového filmu
Ve 20. letech 20. století patřil český filmový průmysl k technicky vyspělým evropským centrům. Vynikal zejména v oblasti jemné mechaniky a konstrukce filmových kamer. Zatímco ve Francii dominovaly firmy Pathé a Debrie, v Německu Ernemann a Askania, v Anglii Sinclair a ve Spojených státech Mitchell, v Československu sehrál klíčovou roli právě Josef Šlechta.
Spolu se společníkem Václavem Ryšánem zkonstruoval v roce 1928 kameru s unikátním karuselovým systémem čtyř objektivů. Tyto přístroje používali přední kameramani své doby, mimo jiné Václav Vích, Jan Stallich či Otto Heller, a právě jejich práce přispěla k mezinárodnímu renomé české kameramanské školy. V některých evropských zemích, například ve Švédsku, se kamery tohoto typu staly ve své době prakticky standardem.
Josef Šlechta patřil mezi přední světové konstruktéry filmových kamer. Vyvinul unikátní systém karuselové výměny objektivů se společným zaostřovacím mechanismem a byl rovněž jedním z prvních, kdo konstruoval filmové kamery jako zcela kovové, zatímco dříve se běžně používaly dřevěné komory.
S nástupem zvukového filmu docházelo k rychlému technickému vývoji kamerových systémů. České kamery obstály i v mezinárodní konkurenci a byly úspěšně exportovány. Jejich používání v zahraničí významně přispělo k rozvoji a prestiži české kameramanské školy, v níž byl tehdy kameraman často zároveň majitelem techniky.
Cena Josefa Šlechty
Na tuto tradici navazuje Cena Josefa Šlechty, kterou uděluje Ochranná organizace autorská společně s Klubem Českých Kino Fotografů, založeným v roce 1920 jako profesní sdružení předních českých kameramanů. Klub obnovil svou činnost pod hlavičkou Pražské vědeckotechnické společnosti v roce 2024.
Při udílení Ceny Josefa Šlechty Klub Českých Kino Fotografů spolupracuje s Ochrannou organizací autorskou, která má rovněž zájem na oceňování a ochraně kvalitní umělecké práce v oblasti kinematografie. OOA-S dříve udílela ocenění ve spolupráci s Asociací českých kameramanů (AČK) pro studentské kameramanské projekty. Spolupráce OOA-S a AČK byla však ukončena, a tak se OOA-S rozhodla udílet Cenu Josefa Šlechty společně s kameramanským klubem Pražské vědeckotechnické společnosti.
Cenou je skleněná kamera od sklářského výtvarníka Antonína Manta, která je vyrobena sklářským mistrem Jiřím Pačínkem ve sklářské huti v Kunraticích u Cvikova. Cena je vyrobena tak, aby reflektovala svým tvarem obsah natočeného filmu.
Cena je udělována s ohledem na technické a umělecké kvality kameramanské práce v duchu tradic české kameramanské školy. Zvláštní pozornost je věnována dílům, která nebyla v roce 2024 výrazně oceněna jinými profesními institucemi.
V roce 2026 (právě v den vydání tohoto časopisu) byla Cena Josefa Šlechty udělena kameramanovi Ferdinandu Mazurkovi za kameru k filmu Zahradníkův rok (režie Jiří Havelka), uvedenému v roce 2024. Ocenění reflektuje mimořádné kvality kameramanské práce, zejména její vizuální sdělnost, citlivou práci s detailem, promyšlené budování obrazové atmosféry a celkovou vizuální koncepci filmu v souladu s jeho režijním pojetím.
Porotu Ceny Josefa Šlechty tvoří členové Klubu Českých Kino Fotografů. V roce 2026 jimi byli kameramani Josef Špelda, Ivan Vít, Andrej Barla, Karel Neumann, Marek Jícha a Jiří Jelínek.
Celý článek najdete v únorovém FotoVideo
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!
Portálové řešení od Sabre s.r.o.