Rakousko, Vídeň, Muzeum přírodní historie 2024
Hluboko v našem podvědomí jsou ukotveny archetypální symboly a mýty spojené s přírodou, které lidstvo provázejí už desetitisíce let. Deformované odrazy ve starém, ručně vyráběném skle muzejních vitrín je dokážou až překvapivě zhmotnit do mnohdy surreálných obrazů plných mýtických zvířat a příšer.

V těchto podivuhodných výjevech lze číst i něco dalšího: jak se člověk v průběhu tisíciletí odtrhl od přírody, přestal jí rozumět a vnímá ji naprosto zkresleně.
Místo toho, abychom se snažili poznávat přírodu a její mystéria přímo tam, kde jsme jí obklopeni, zabíjíme živé tvory, vycpeme je, umístíme i s jejich mrtvými mláďaty do skříní za sklo a pak se na ně chodíme dívat do obrovských budov – abychom je prý lépe poznali.

To, co však poznáváme, jsou jen kusy kůže a odrazy naší marné snahy pochopit život tím, že ho uhasíme a rozpitváme na kousky.
