Prahou jít a koukat,
| Rubrika Výstavy | |
nazval svoji výstavu u fotograf František Dostál v Galerii ACADEMIC v Roztokách u Prahy, kterou má návštěvník možnost denně navštívit od června až do konce měsíce září 2010. Zájemci mají navíc možnost 21. září v 7 hodin večer v prostorách galerie zúčastnit se besedy s autorem.
Pouliční fotografie Františka Dostála je nahony vzdálena aranžování obrazu a on sám byl vždy součástí spatřeného, někdy nečekaného, jindy zase předvídaného chování svých pražských herců. Slabost pro město obyčejných lidí, oblíbenost mnoha míst a následné vyčkávání na okamžik, kdy se zdánlivě nic neděje, se platí zdánlivě ztraceným časem. Najednou se na scéně zčistajasna objeví řemeslník hledající svého zákazníka, fotograf zpozorní a očekává, co přinese následující chvilka. Na podobná setkání trpělivě vyčkává kamera Františka Dostála. Pražská ulice totiž nabízí bezpočet příběhů a chápající fotograf se najednou sám ocitá uprostřed svých bezejmenných hrdinů.
Mistr fotografie rozhodujícího okamžiku Henri Cartier Bresson tvrdíval, že s fotografií nemá být manipulováno a posláním autora je pozorovat vždy pouze skutečnost. Jedině fotograf přichází se svým postojem k zachycení pocitů a vjemů. Obsah snímku poté nabízí ostatním divákům autorovu myšlenku. Ulice přitahuje hodně ambiciózních fotografů. Stejně tak přitáhla a neustále láká rovněž F. Dostála k věčným návratům. Jeho pohled bývá často poznamenán jakousi dětskou hravostí. V jeho představách se pražská ulice proměnila v místo her, kdy se však aktéři pohybují po obrovském jevišti, na němž se odehrávají neskutečné příběhy, které nelze u stolu navymýšlet.
Praha je jevištěm, na němž se pohybovalo už přespříliš fotografů s rozdílnými výsledky. Město totiž nelze nikdy uchopit zcela. Všetečný kritik zajisté namítne, že zachycený úsměvný okamžik postrádá třeba kompozici. Kupodivu ale autor výstavy František Dostál své neobyčejné objevy v obyčejnosti městského života proměňuje v rukopis, aniž by si to zřejmě vůbec uvědomoval. Možná tak tím divákům sděluje, že nezná nic lepšího, než pohybovat se na ulici. Jeho obyčejní lidé, i když v různých dobách nosí rozdílnou ústroj, stejně se pohybují pořád po chodnících, bláznivě a neuvěřitelně se chovají, aniž si to vůbec uvědomují. Číhá však na ně Dostálova kamera milující metaforické příměry, co dosud současný bláznivý shon nestačil ze života vymazat. Vystavený soubor nabízí divákovi představivost v níž lze objevit ukryté kouzlo vlastní fotografie. Fotograf tvrdošíjně zastavuje prchající čas. To, co považuje za dobré a povzbuzující, snaží se pak bezelstně nabídnout druhým.
Výstavu našeho spolupracovníka si rozhodně nesmíte nechat ujít, vřele doporučujeme!!!
Staňte se fanouškem FotoVideo na Facebooku tisknout poslat
Diskuze
vstup do diskuse
Celkem: 0 příspěvků
