Tentokrát vám přinášíme informace o výstavě, která v době, kdy budete číst tyto řádky, už na Mariánském náměstí proběhla, ale je dle našeho názoru natolik významná, že je třeba ji zmínit, navíc už víme, že bude dále putovat. Určitě si ji na dalších zastávkách nenechte ujít.
Co vidím já je název výstavy, za níž stojí Nadační fond SPOLUŽIVOT. Představuje svět očima dětí z dětských domovů, které díky hostitelské péči zažívají, jaké to je, když jim jeden konkrétní dospělý věnuje svůj čas, zájem a blízkost.
Děti dostaly do rukou jednorázové fotoaparáty, aby mohly ukázat, co je zaujalo a co si chtěly zapamatovat ze setkání s hostiteli. Vznikly snímky ze společných výletů i z úplně všedních situací. A právě ty pro ně často znamenají nejvíc. Děti z dětských domovů nemívají fotoalba plná rodinných snímků. Hostitelská péče jim dává šanci začít si tvořit vzpomínky. Ne na jeden den, ale opakovaně, s člověkem, který se na ně těší a pro kterého jsou jedinečné.

Tady pes, který věčně pobíhá někde kolem, jako byste k sobě patřili odjakživa.
Tady návštěva zoo, kde je důležitější doprovod, než co je za plotem.
Tady malý křeček, kterého vám někdo svěřil do rukou, protože ví, že se o něj postaráte.
A tady řízek, co voní úplně jinak, když víte, že je připravený právě pro vás.
Výstava přináší vizuální svědectví obyčejných okamžiků osmi dětí ve věku od šesti do sedmnácti let. Jednoduché obrazové záznamy jsou doplněny příběhy inspirovanými skutečnými osudy dětí z dětských domovů. Takovými, které není snadné vyprávět a které si zaslouží lepší pokračování. Některé děti ho našly, jiné na něj teprve čekají.

Jako celek je výstava mikroobrazem světa dětí z ústavní péče, světa za zdí, který se díky hostitelům prolíná s tím naším venku. Věříme, že své stopy v něm zanechá i dalších více než pět tisíc dětí, které v dětských domovech na své hostitele stále čekají. S respektem k bezpečí dětí i soukromí hostitelů byla jména použitá v příbězích změněna a detaily upraveny.
Vznikl v roce 2024 z iniciativy Terezy Šindlerové, která má dlouholeté zkušenosti s dobrovolnictvím v dětských domovech a s hostitelstvím. Její vizí bylo, aby každé dítě z dětského domova mělo někoho, s kým se cítí jedinečné, milované a v bezpečí.
Za rok a půl existence posunul SPOLUŽIVOT téma hostitelské péče do středu veřejné debaty. Propojil odborníky, dobrovolníky i instituce a ukázal, že osobní vztah může zásadně změnit život dítěte. I nadále vytváří mosty mezi světem dětí z ústavní péče a lidmi ochotnými věnovat jim svůj čas, energii a zájem. Podporuje hostitelské vztahy od prvního setkání až po jejich dlouhodobé rozvíjení.
Činnost nadačního fondu stojí na jednoduchém přesvědčení: i malý krok může mít velký dopad. Vztah, ve kterém dítě zažije přijetí a jistotu, dokáže proměnit nejen jeho každodennost, ale i směr, kam se vydá v budoucnu. (www.spoluzivot.cz)
František Ortmann, kurátor výstavy
Patří k nejvýraznějším osobnostem české fotografie. Držitel několika ocenění Czech Press Photo, autor retrospektivní výstavy portrétů ve Sbírce moderního umění Národní galerie, kde se zařadil k nejmladším samostatně vystavujícím fotografům. Během více než třicetileté kariéry vytvořil přes 400 titulních stran prestižních magazínů a jeho snímky se objevily v řadě knih i výstav.

František Ortmann (www.frantisekortmann.eu) není jen fotografem s precizní technikou Nikon a smyslem pro detail. Je umělcem, který hledá příběhy za tvářemi a obrazy. Ať už stojí za objektivem ve světlech ateliéru, v zákulisí opery nebo na koncertním pódiu, vždy se snaží zachytit okamžik, který ukáže člověka takového, jaký skutečně je.
O VÝSTAVĚ
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!