Skenování diapozitivů

Skutečnost, která jistě přispěla k úspěchu diapozitivů, byla jejich schopnost zobrazit snímek v pozitivu a ve správné barevnosti. Na rozdíl od negativů lze diapozitivy snadno vyhodnocovat a třídit na prosvětlovacím pultu.

Snímky mají také vyšší kontrast ve srovnání s vyvolanou fotografií, což znamená, že mezi nejtmavším a nejsvětlejším bodem je vyšší dynamický rozsah. Diapozitivy velmi přirozeně reprodukují barvy i jas, a hodí se proto ideálně k promítání.

Možná že i dnes se v rodinných fotoarchivech najde plno diapozitivů. Naštěstí jsou ve srovnání s negativy výrazně odolnější proti zhoršování kvality. V současnosti jsou na trhu už jen asi tři výrobci diapozitivních filmů.

Diapozitivy spadají do kategorie transparentních předloh. Řecká předpona dia a latinská předpona trans obě znamenají přes nebo skrz. To se samozřejmě týká světla, které má schopnost pronikat materiálem. Ke skenování diapozitivů a jiných průhledných předloh je však nezbytný vhodný filmový nebo plochý skener vybavený jednotkou pro transparentní předlohy. Udělat vysoce kvalitní sken z diapozitivu není nijak složité. Je však přitom nutné zohlednit určitá specifika.

Stupeň hustoty diapozitivů je tak vysoký, že často přesahuje to, co skener skutečně dokáže přečíst. Rozsah optické hustoty, známý také jako kontrastní nebo dynamický rozsah, během skenování udává počet gradací mezi nejtmavším a nejsvětlejším bodem, které je skener schopen rozlišit. Čím více gradací hustoty skener zachytí, tím detailnější obrázek bude. Pozitivní snímky obsahují více detailů, tj. více obrazových informací v tmavších oblastech. Každá informace mimo oblast hustoty, kterou skener dokáže zachytit, se ale nezdigitalizuje a dojde tak ke ztrátě obrazové informace. Proto je extrémně důležité při skenování udržovat co největší rozsah optické hustoty.

Při skenování s programem SilverFast 9 je nejvyšším volitelným rozlišením interpolované rozlišení. Ve většině případů jsou však všechny informace z původního snímku už zdigitalizované s nejvyšším optickým rozlišením použitého skeneru. Je proto zcela zbytečné dále zvyšovat rozlišení snímku vzhledem ke skutečnosti, že to vede jen k prodloužení doby skenování a nárůstu velikosti obrazových dat, aniž by se podařilo získat další obrazové informace.

Všechny fotografie: Foto: Petr Šálek, snímky z 90. let 20. století, foceno na kinofilm Fujichrome Sensia II/100, fotoaparát: Minolta Dynax 9, skener: Epson Perfection V850 Pro, skenovací software SilverFast 9

Pomocí rozlišovacího terče SilverFast (SilverFast Resolution Target, USAF 1951) můžete stanovit individuální rozlišení skeneru.

Celý článek najdete v červencovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!