MARTIN STRMISKA – S vrakmi sa spájajú silné príbehy

Když jsem před několika lety viděl poprvé Martinovy fotografie na Instagramu, zůstal jsem doslova s otevřenou pusou. To je sen snad každého fotografa být pod vodou v tom okamžiku s ním. Neuvěřitelná krása podmořské fauny i flóry, unikátní záběry vraků a letadel a dalších námořních a válečných reliktů, úchvatné prostory zatopených jeskyní a dolů, prostě neuvěřitelný svět ticha, když si laskavě vypůjčím název díla Jacques-Yvese Cousteaua.

Začnu obligátně o vašem focení: kdy jste s fotografováním a následně i natáčením vlastně začal a jak jste se dostal k potápění a zobrazování světa pod vodou?
S fotografovaním pod vodou som začal pred 22 rokmi, keď som si zobral do rúk otcov fotoaparát, pretože som sa pod vodou nudil na dekompresnej zastávke. Nemal som vtedy žiadne skúsenosti s fotením ako takým, ale bol som už pomerne skúsený potápač.

Moja ambícia bola zachytiť ryby v čo najvernejších pózach tak, ako som ich pozoroval ako potápač. Po niekoľkých takýchto pokusoch som sa rozhodol, že to chcem skúsiť doviesť až do formátu profesionálneho fotografa, aby mi za fotografie platili a ja som sa mohol venovať len potápaniu.

Nad některými záběry se mi tajil dech, když jsem je poprvé viděl. Krása, tajemno i mnohá úskalí podvodního světa musí být velkou výzvou. Vy jste prý po celém světě absolvoval již několik tisíc ponorů s kamerou či fotoaparátem. Na které nejvíce vzpomínáte?
Od začiatkov som nadšencom podmorskej fauny a flóry. Medzi moje najobľúbenejšie objekty patria veľké zvieratá, obzvlášť žraloky, a tak sa moje najkrajšie chvíle pod vodou spájajú najmä s ich fotografovaním. Najvernejšie si spomínam na ponor so stovkami kladivohlavých žralokov na Kokosovom ostrove v Kostarike. Aby som ich nechal priplávať ku mne čo najbližšie a nerušil vydychovaním bublín, zadržiaval som dych tak dlho, až som cítil v krku, ako mi bije srdce.

Podobne intenzívny ponor som prežil na Galapágoch. Ďalší veľmi intenzívny ponor so žralokmi som zažil pri ostrovoch Brothers v Egypte, kde som sa na fotenie žralokov bielocípych oceánskych sústredil natoľko, že ma prúd odniesol ďaleko na šíre more a museli ma potom strateného hľadať.

K neoddělitelným součástem mých rozhovorů s fotografy patří i téma používané techniky. S čím se potápíte a co vše k záběrům, které můžeme následně sledovat na webu a sociálních sítích, využíváte?
V súčasnosti žraloky fotografujem najmä s použitím uzavretého dýchacieho prístroja, vďaka ktorému bubliny nevydychujem, a tak žraloky, či iné ryby priplávajú bližšie a fotografie sú ešte krajšie.

Čo sa týka fotografickej techniky, fotím s telom Canon R5 a väčšinu času mám na ňom objektív 8–15 mm. Mňa fascinujú veľké scenérie a spôsob pohybu podvodných tvorov v priestore, takže sa sústredím predovšetkým na širokouhlú fotografiu. Používam puzdro značky Seacam.

Vrátím se k potápěčským lokacím. Osobně ve mě vzbuzuje velkou úctu a strach potápění uvnitř lodních vraků a také v zatopených dolech. Jsou to hodně nebezpečná místa, že?
Vraky a zatopené bane sú pre mňa veľkou fotografickou výzvou. Viažu sa k nim často veľmi silné príbehy, ktoré robia fotografie zaujímavejšími.

Samotné prostredie si vyžaduje špeciálne potápačské zručnosti a prípravu, preto obmedzuje množstvo potápačov, ktorý sa na takéto miesta dostanú. Pre mňa sú o to lákavejšími. Nebezpečenstvo spočíva v zlom odhade a nepripravenosti, čomu sa snažím predchádzať.

Za někdy až neuvěřitelné považuji portréty žraloků, kladivounů, mečounů a mořských krav. Jak se k nim dostáváte tak blízko? To určitě není snadné portrétování…
Základom takýchto portrétov divých zvierat je predpovedať smer ich pohybu a cielene sa dostávať do unikátnych fotografických pozícii.

Na to, aby som vedel ich pohyb predpovedať, musím pochopiť ich správanie, takže veľmi pozorne pozorujem všetky javy, kým si vytvorím plán, ako sa k zvieraťu priblížim. Konkrétne pri žralokoch ide o vytvorenie dojmu, že pre nich ...

Celý článek najdete v listopadovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!