Je třeba dnes chránit techniku? A jak je to s její odolností?

Není to tak dávno, co jsme se zaměřili na podvodní fotografování, které je ale velmi specifické. I když ale cestujete jen po souši, můžete se dostat do velmi extrémních klimatických podmínek, které vaší technice rozhodně neprospívají. Na co si tedy dát pozor?

Technikou máme samozřejmě na mysli primárně digitální fotoaparáty či videokamery, ovšem ve smyslu odolnosti přístrojů můžeme dále uvedené vztáhnout v zásadě i na mobilní telefony, sluchátka a vlastně jakoukoliv elektroniku.

Prakticky každý přístroj má svá slabá místa, proto jej obvykle doplňujeme dalším příslušenstvím v podobě pouzder a obalů, které mají zvýšit jeho ochranu před vnějšími vlivy. Jak asi tušíte, největším problémem bývá styk s vodou, a to jak krátkodobý intenzivní, tak i dlouhodobý opakující se, který je možná ještě horší. Voda ale není jediným rizikem.

Písek a horko

Fotografování v extrémních klimatických zónách světa představuje jednu z velkých technických výzev současnosti. Zatímco moderní digitální systémy, zejména v kategorii weather-sealed, slibují vysokou míru odolnosti, reálné podmínky pouští, savan a tropických pralesů často překračují limity standardního továrního testování fotoaparátů a objektivů.

Pouštní oblasti představují prostředí definované dvěma hlavními protihráči fotografické techniky: všudypřítomným abrazivním prachem a extrémním tepelným zářením. Mechanické poškození prachem se často neprojevuje okamžitě, ale má kumulativní charakter, který vede k předčasnému opotřebení těsnění, zadírání mechanických částí objektivů a poškození obrazového snímače.

Při vniknutí prachu do tubusu objektivu, zejména u konstrukcí s vysunovacími zoomy, dochází k nevratnému poškozování vnitřních vodicích drah a maziv. Prachové částice navíc nesou elektrostatický náboj, což způsobuje jejich intenzivní ulpívání na skle i snímači.

Nejúčinnější prevencí je v těchto podmínkách eliminace výměny objektivů v terénu a používání dvou těl s různými objektivy. Pokud to není možné, pak je třeba zajistit co nejčistší a ideálně uzavřené prostředí pro výměnu objektivu – automobil, taška se zipem apod. Pro ochranu zoomovacích mechanismů jsou vhodné například neoprenové návleky. Nutností je také ochranný (nebo UV) filtr na objektiv, ten pobere všechny šrámy, které by jinak utrpěla vstupní čočka.

Vysoké teploty v pouštních oblastech, které mohou ve vozidlech nebo na přímém slunci dosahovat až 70–75 °C, mají destruktivní vliv na lithium-iontové akumulátory a elektronické obvody přístrojů. Černé tělo fotoaparátu tomu ještě napomáhá efektivním absorbováním tepla. Přehřátí přístroj dočasně vyřadí z provozu, v horším případě může vést k degradaci chemických článků baterie. Vysoké teploty fotoaparátu bývají odpovědné za vyšší šum, který je způsoben náhodnou fluktuací elektronů uvnitř senzoru (tzv. Dark Current Noise) zejména při delších expozicích.

V extrémním horku je proto nezbytné techniku mezi expozicemi vypínat a nenechávat ji na přímém slunci. Použití bílých nebo světlých a odrazivých návleků na objektivy není pouze estetickou záležitostí, ale funkčním prvkem odrážejícím část tepelného spektra.

Teplo a vlhko

Fotografování v tropech a deštných pralesech vyžaduje zcela odlišná opatření. Hlavním rizikem není prach, ale vysoká vlhkost vzduchu, která v kombinaci s vyšší teplotou vytváří ideální prostředí pro korozi kontaktů a růst plísní, zejména uvnitř optických soustav. Přidejme k tomu slaný mořský vzduch, pokud jste u pobřeží, a na malér je zaděláno.

K nejkritičtějšímu poškození techniky dochází při náhlých změnách teploty, typicky při přechodu z klimatizovaného pokoje nebo vozidla do horkého a vlhkého venkovního prostředí. Na podchlazeném povrchu techniky se okamžitě vysráží vzdušná vlhkost. Tento proces se neděje pouze na vnějších čočkách, ale i na vnitřních optických členech a samotném snímači, což může vést k oxidaci základní desky a trvalému zničení přístroje....

Celý článek najdete v březnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!