Na rozdíl od digitální fotografie s sebou nese fotografování na film nutnost dalšího zpracování, abychom se mohli podívat na finální podobu snímku.
Prvním krokem je vyvolání negativního (či inverzního) filmu, které je následováno buďto jeho digitalizací, anebo další prací při zvětšování v temné komoře.
Mokrý proces je v temné komoře rozdělen na dvě samostatné části: v té první je cílem vyvolání použitého filmového média, což je vlastně ta jednodušší činnost. Ve druhé části mokrého procesu se pak fotograf věnuje již konkrétním vybraným snímkům, z nichž pomocí zvětšovacího přístroje vznikají výsledné fotografie, které si můžeme prohlédnout.

Pro zvětšení snímku je třeba mít k dispozici nejen zvětšovák s vhodným objektivem a sadu chemikálií pro vyvolání, ale především vhodný fotografický papír, na nějž budeme snímek z negativu zvětšovat. Zvětšovat můžeme i fotografie pořízené na inverzní (diapozitivní) filmový materiál, nicméně tento proces (pozitiv >> pozitiv) se odlišuje od standardně používaného postupu negativ >> pozitiv a vyžaduje speciální fotopapíry i postup.
V nabídce řady fotoobchodů najdeme také fotopapíry určené pro digitální tisk, jejich prodejní charakteristiky mohou být na první pohled shodné. Výrobci mluví o sametovém povrchu, gramáži podložky či povrchové struktuře, jedná se však o zcela odlišný ty papírů pouze pro tisk, nikoliv pro zvětšování v temné komoře.

Další skupinou papírů, se kterými se můžeme setkat, tvoří tzv. umělecké papíry, určené pro speciální fotografické techniky, jako je kyanotypie, solný tisk či proces Van Dyke. Tyto papíry se vyznačují perfektní chemickou čistotou bez zbytkových kyselin a alkalických pufrů. Jsou tedy ideální pro tvorbu vlastního typu na světlo citlivého média například natíráním či máčením.
Pro potřeby tohoto průvodce se zaměříme na fotopapíry určené pro standardizované mokré procesy při zvětšování černobílých a barevných negativů. Vzhledem k současnému stále rostoucímu trendu popularity analogové fotografie lze postupem času očekávat i možné zvýšení cen fotopapírů, které bude pravděpodobně ovlivněno i postupně se zvyšující cenou stříbra na světových trzích. Pokud tedy najdete vyhovující typ fotopapíru pro vaše potřeby, doporučujeme vytvořit si dostatečnou zásobu, kterou můžete postupně doplňovat.

Při výběru vhodného papíru je třeba věnovat pozornost hned několika vlastnostem, které mají výrazný vliv na výslednou podobu fotografie – na ně se podíváme podrobněji. Z pohledu velikosti snímku je dobré se soustředit spíše na větší formáty, říká se, že opravdová fotografie by měla mít rozměr alespoň 18 × 24 cm, tedy o něco méně, než je velikost A4. Při tomto formátu vyniknou i jemné detaily a samotný formát pak diváka více vtáhne atmosférou. Sekat malé fotky rozměru 10×15 cm v koupelnové temné komoře sice můžete také, ovšem z pohledu nákladů a výsledného efektu to nebude zrovna ideální ekonomická varianta.

Když se rozhodujete pro fotopapír do temné komory, stojíte před jedním ze zásadních výběrů celého analogového procesu. Podložka fotopapíru totiž není jen pasivní nosič světlocitlivé emulze, aktivně ovlivňuje nejen výsledný vzhled fotografie, ale především celý pracovní postup od vyvolání až po archivaci.
Fotopapír v podstatě představuje kombinaci dvou prvků: nosné podložky a na ni nanesené světlocitlivé vrstvy obsahující halogenidy stříbra. V praxi máte na výběr mezi...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!