Do Maroka s Lukášem Zemanem

Maroko je krásná země, kde se setkává africká divočina s arabskou kulturou. Má mnoho nádherných míst, která lze vidět a fotografovat. Jmenujme třeba královské město Rabat, zelené vrcholky Středního Atlasu s kolonií makaka berberského a zlaté písečné moře Sahary.

Můžete fotografovat plachého fenka nebo pouštní lišku známou ze slavné knihy Malý princ. Určitě by každý návštěvník neměl vynechat architekturu, trhy a ulice pulzující Marrákeše.

Lukáši, fotografuješ hlavně zvířata, nebo fotíš i krajinu?
To záleží na lokalitě. V Čechách se zaměřuji primárně na krajinu a architekturu – například ve spolupráci s Pardubickým krajem jsme vydali knihu mých fotografií právě z tohoto regionu. Když vyrážím někam do světa, hlavně mimo Evropu, je cílem vždy nějaké konkrétní zvíře nebo lépe více zvířat v dané lokalitě.

S tím samozřejmě souvisí i krajina, takže i ze zahraničí si dovezu spoustu fotek tohoto žánru. Už přes deset let používám drony, takže v zemích, kde je to možné, fotím i za pomoci dronu. Získat povolení je občas složité, do některých zemí cizinci nesmí drony vůbec přivážet, potom to musíte buď oželet, nebo si najmout dron od místních lidí, kteří si za něj ale samozřejmě nechají patřičně zaplatit.

Volně tedy navážu: proč bychom měli jet fotografovat zrovna do Maroka? Co tam jezdíš fotit?
Maroko je nádherná země, poprvé jsem byl překvapen a ohromen, v podstatě každých sto kilometrů se výrazně mění ráz krajiny. Naším primárním cílem v Maroku jsou dva živočišné druhy, jedním z nich je makak berberský, bezocasá opice, v horách Středního Atlasu, která se jako jediná vyskytuje i v Evropě na Gibraltarské skále, kde ale není původní. Jeho životní prostředí je v cedrových lesích právě Středního Atlasu. Jejich populace se rapidně zmenšuje, v okolních státech už byl v podstatě vyhuben.

Makakové jsou velmi kontaktní a po chvíli si zvyknou tak, že vás považují za člena tlupy, i když u nich trochu přetrvává divoká opatrnost. Nechají vás se přiblížit i na několik centimetrů, z čehož potom vznikají úžasné snímky. Druhým zástupcem zvířecí říše v Maroku je fenek, pouštní liška, kterou určitě znáte z pohádky Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ – liška, se kterou Malý princ v poušti rozpráví, je právě fenek.

Budeme se pohybovat v dunách Sahary a kromě samotného focení nás tak čekají výpravy na čtyřkolkách do dun, takže si užijeme i trochu adrenalinu a ochutnáme alespoň trochu slavnou Rallye Dakar, která se v těchto místech jezdila a dodnes se zde konají různé menší pouštní závody. Pokud máte rádi hady, vyfotíte si s pomocí místních i zmiji rohatou. Když budeme mít štěstí, podaří se nám najít a fotografovat i vzácnou pouštní kočku a adaxe núbijského, kriticky ohrožený druh velké pouštní antilopy s obrovskými rohy.

Když se budeme bavit o fotografování fenků, co to obnáší?
Fenci jsou velmi plachá zvířata, během roku je téměř nemožné je spatřit na rozumnou vzdálenost. Žijí v norách a jakmile spatří nebezpečí, okamžitě vběhnou do nory a můžou se vynořit několik set metrů dále. My však jedeme fotografovat v době, kdy mají mláďata a samice se tak drží poblíž nor. Důležitá je pak trpělivost.

Jako většina fotografů divokých zvířat mám zásadu, že získání fotografie rozhodně nesmí ohrozit nebo nějak vyrušit dané zvíře. Proto se postupně pomalu přibližujeme a klidně i několik desítek minut čekáme, než fenek zjistí, že nepředstavujeme nebezpečí, a přijme nás jako součást krajiny. Jednou se nám podařilo přiblížit i na takovou vzdálenost, že jsem si s fenkem mohl v podstatě udělat selfíčko.

Jaké fotografické vybavení používáš a jaké s sebou povezeš na další výpravu do Maroka?
V Maroku použijeme téměř všechna ohniska, určitě teleobjektiv je výhodou, jak jsem říkal, ze začátku je potřeba se ke všem zvířatům přibližovat opatrně a v takových případech se hodí ohniska 400 mm a více. Když vám konkrétní druh povolí přiblížit se, pak už můžete klidně používat například 70–200 mm i širší ohniska, abyste mohli udělat fotku zvířete i s krajinou. Na krajinu samotnou je vhodné široké ohnisko, duny jsou nádherné při východu a západu slunce, získávají až neskutečnou podobu od oranžové do tmavě červené a stínohry, které jednotlivé duny přes sebe házejí, jsou až neskutečně nádherné.

Po cestě na Saharu a do Marrákeše pojedeme údolími a budeme překonávat Vysoký Atlas, takže tam budou vznikat krásné krajinářské fotografie. Poslední den strávíme v Marrákeši, takže se hodí i portrétní objektivy, pokud vás baví žánr street fotografie. Starý trh nebo slavné náměstí Djemaa el-Fna nabízí spoustu možností odvézt si krásné a neokoukané fotografie, ať už místních lidí, zvyklostí nebo prostředí. Pokusíme se získat i povolení na dron, při poslední cestě jsem měl podanou žádost více než tři měsíce před odletem, všechny podklady byly v pořádku, pomáhal mi dokonce i marocký konzulát.

Ještě několik dní před odletem jsem telefonicky vše řešil s různými úředníky v Maroku, povolení jsem měl přislíbené, tedy i termín, dokdy musím mít povolení v ruce, ale nebyli schopni mi ho vydat. V takovém případě nemůžete dron do Maroka přivést, zabavili by vám ho hned na letišti. Povolení mi na e-mail přišlo druhý den po příletu do Maroka, což mi už bylo k ničemu. Už alespoň vím jak na to a doufám, že na další cestu vše klapne.

Kdy tam jedeš?
Na přelomu května a června 2026, protože to jsou už mláďata fenků větší, takže vycházejí z nor a hrají si před nimi a jako většinu mláďat je zajímá vše v okolí, tedy i my fotografové. Mám fotku, kdy si mládě hraje s kamerou GoPro, která byla nedaleko nory. Zároveň je ještě snesitelné teplo, obzvlášť v poušti.

Ubytovaní budeme na okraji dun, kde jeden z původních obyvatel vybudoval hotel – jeho tatínek začal ve stanu nabízet typický marocký čaj a berberská jídla prvním turistům už po druhé světové válce a postupně vybudovali z místních materiálů a dle místních zvyklostí krásný hotel. Díky podzemní vodě má i osvěžující bazén, takže přes den, kdy se teploty šplhají hodně přes 30 °C, se můžeme krásně osvěžit.

Kam kromě Maroka máš letos nebo v příštím roce zamířeno? Ať již sám nebo jako lektor?
Kromě Maroka mám jako lektor naplánovanou fotografickou cestu s Czech Photo Travel na Srí Lanku, termín je v září 2026. Tam se budeme zaměřovat na všechny druhy primátů a koček, které na ostrově žijí. Při poslední cestě se nám podařilo vyfotografovat skutečně všechny druhy opic včetně nočního primáta loriho šedého z čeledi outloňovitých – určitě znáte opičku s velkýma očima.

Mám vždy velkou radost z extrémně vzácné kočky cejlonské, která ani v dospělosti není větší než kotě a má tak roztomilý vzhled. Víme, kde se vyskytuje. Narazíme nejspíš i na levharta cejlonského. Na poslední cestě jsme při nočních projížďkách několikrát viděli i kočku rybářskou a kočku bažinnou.

V plánu jsou fotoexpedice do Mongolska na koně Převalského a do mokřadů Pantanal v Brazílii – tyto cesty ještě nemají termín, jejich přípravy právě dokončuju. Rád bych jel taky mimo lektorství prozkoumat s manželkou i nějaká další místa, která ale zatím nebudu prozrazovat.

---

Celý článek najdete v srpnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!

---