Ano, čtete správně, Voigtländer je jednou z nejstarších fotografických značek, které přežily do dnešních dnů. I když si v minulosti prošly společnost i značka samotná nelehkým obdobím, nadále patří mezi významné hráče na poli objektivů a optiky obecně.
Prakticky všechny produkty, které pod značkou Voigtländer spatřily světlo světa, byly na špičkové kvalitativní úrovni a často se vyznačovaly nejen inovacemi a špičkovou optikou, ale také promyšlenými mechanickými řešeními a inovacemi, které oslovují jak sběratele, tak aktivní uživatele filmových fotoaparátů.
Historie značky Voigtländer se začala psát ve Vídni v roce 1756, kdy společnost založil Johann Christoph Voigtländer. Původně se zaměřovala na výrobu vědeckých a optických přístrojů, jako byly kompasy, pinzety nebo nivelační zařízení.
Již v roce 1767 Johann Christoph Voigtländer († 1797) vynalezl a vyrobil nejrůznější přesné nástroje, včetně lineárního a kruhového měřicího zařízení, stroje na řezání závitů šroubů a kovové soustruhy – precizní mechanika tedy byla ve společnosti již od začátků velmi důležitá.
Syn zakladatele Johann Friedrich Voigtländer rozšířil výrobu o nástroje pro práci s optickými skly a také samotnou jejich výrobu. V roce 1815 pak získal císařské privilegium pro periskopické brýle a v roce 1823 pro výrobu divadelních kukátek (lorňonů), což svědčí o rostoucím vlivu firmy v optickém průmyslu dané doby.
Od roku 1840 se pak pod vedením zakladatelova vnuka Petera Wilhelma Friedricha Ritter von Voigtländer stává společnost prvním výrobcem fotografické techniky, nejprve objektivů a následně i fotoaparátů. Připomeňme, že vynález fotografie a její postupné rozšiřování je datováno do roku 1839
Zatímco v dřívějších dobách byly čočky vyráběny spíše stylem pokus-omyl, společnost Voigtländer jako první na světě uvedla na trh objektiv, jehož parametry byly předem spočítané, což se samozřejmě týkalo i použitých čoček. Ve výsledku tak byl Voigtländer schopen vyrábět opakovaně objektiv se shodnými parametry.
Toho se podařilo dosáhnout díky spolupráci s profesorem matematiky z Vídeňské univerzity Josephem Petzvalem, který navrhl první matematicky vypočítaný a podložený portrétní objektiv. Voigtländer objektiv vyrobil na zakázku Petzvala a díky tomu se proslavila značka po celé Evropě.
Se skvělou světelností f/3,6 (některé zdroje uvádějí f/3,7) byl Petzvalův objektiv násobně světelnější než skla daguerrotypických fotoaparátů té doby. Velká světelnost umožnila pořizovat portréty s expozičními časy kratšími než jedna minuta, což bylo pro ranou fotografii zásadní – umožnilo to transformaci oboru z laboratorního experimentu na praktické umění.
Optická konstrukce objektivu byla čtyřprvková a skládala se ze dvou dubletových čoček s clonou uprostřed. Přední čočka korigovala sférické aberace, zatímco druhá dubleta korigovala komu. Sice to v konečném důsledku vedlo k zakřivení pole a vinětaci, omezující zorné pole na přibližně 30 stupňů, nicméně úspěch tohoto objektivu byl fenomenální.
Voigtländer jej masově vyráběl a prodával po celém světě, přičemž do roku 1862 jich bylo vyrobeno 60 tisíc kusů. Nicméně tento úspěch byl poznamenán ostrými spory s Petzvalem kvůli nevyplaceným licenčním poplatkům a nelegálnímu kopírování objektivu jinými výrobci. Vztah mezi vědeckým géniem Petzvala a výrobní zdatností Voigtländeru byl sice klíčový pro masové rozšíření fotografie, ale zároveň ilustruje hořkou stránku komercializace vynálezů, kdy původní tvůrce často trpí na úkor průmyslového využití.
V roce 1849 došlo k významnému přesunu, kdy firma založila pobočku v Braunschweigu v Německu. Definitivní změna sídla z Vídně do Braunschweigu se uskutečnila v roce 1868. Přesun nebyl náhodný, vztahy mezi vynálezcem Petzvalem a Voigtländerem byly již velmi napjaté. Změna sídla mimo Rakousko umožnila Voigtländeru obejít Petzvalova patentová omezení. Kromě těchto obchodních důvodů hrály roli i geopolitické události, vzrůstající sociální a politické napětí v Rakouském císařství, které vedlo k revolucím v roce 1848....
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!