Návrat k Měsíci: Co mačká posádka Artemis II

Publikováno: 15. května 2026 | autor Redakce
art002e009287~large.jpg

Žádné zakázkové sci-fi vybavení za miliardy. NASA poslala na oběžnou dráhu Měsíce standardní bezzrcadlovku. Úpravy se omezily na nutné minimum, aby elektronika přežila tvrdou radiaci a vakuum.

Éra klasických Hasselbladů z misí Apollo skončila. Inženýři dnes sahají rovnou do běžných skladových zásob. Čtveřice astronautů Artemis II dostala do rukou „těžké ingoty“ Nikon Z9. Důvod výběru byl pragmatický – těmto tělům už z výroby chybí mechanická závěrka.

Kde nejsou pohyblivé lamely, nemá se při vibracích nosné rakety co zaseknout. Absence citlivé mechaniky minimalizovala riziko selhání. Ve stavu beztíže zkrátka potřebujete bytelný kus kovu, nikoliv náchylný „hodinářský strojek“.

art002e021110~large.jpgTlak na dynamický rozsah – Zachytit jasně osvětlený povrch Země a zároveň udržet alespoň základní orientaci v temných partiích Měsíce a okolního vesmíru je pro každý čip zkouškou ohněm. Extrémní kontrast bez rozptylu světla v atmosféře neodpouští sebemenší chyby v expozici. Modifikovaná bezzrcadlovka zde těží z obrovského dynamického rozsahu a možnosti fotit do nekomprimovaného RAWu, díky čemuž se posádka vyhne nevratným tvrdým přepalům v zemské oblačnosti.

Přepsaný kód a tlusté rukavice

Vysokoenergetické částice dokážou křemík za pár dnů poškodit a proměnit ve sbírku mrtvých pixelů. Nikon proto musel u Z9 kompletně přepsat firmware. Šum z radiace odfiltroval už samotný hardwarový procesing, jinak by astronauti stáhli jen obrazový odpad. Další překážkou byla ergonomie. V natlakovaných skafandrech nelze nahmatat zadní rollery, proto výrobce k tělu připojil masivní ovladač a foťák zabalil do termální deky proti extrémním teplotním výkyvům.

Z9 přitom původně letět vůbec neměla; NASA preferovala konzervativní jistotu v podobě zrcadlovek Nikon D6. „Bojovali jsme zuby nehty, abychom Zet devítku dostali na palubu a otestovali ji v hlubokém vesmíru. Je to totiž foťák určený pro přistání mise Artemis III,“ přiznal ještě před startem velitel Reid Wiseman.

Světlo mimo atmosféru je brutální. Buď máte na snímači tvrdý přepal, nebo černočernou tmu. Posádka z bezpečnostních důvodů fotila striktně do RAWu (expozice se u Měsíce historicky ustaluje kolem 1/1000 s při cloně f/8 a citlivosti ISO 200). Bude velmi zajímavé sledovat podrobné zprávy z poletového brífinku, abychom zjistili, kolik modifikovaných těl se z mise vlastně vrátilo zpět na Zemi. Většinou totiž astronauti pouze vyjmou paměťové karty, zachrání drahá skla a „vypálená“ těla nechají kontrolovaně shořet v návratovém modulu.

art002e016277~large.jpgKresba bez atmosférické aberace – Absence atmosféry znamená nulový opar a stoprocentní řezavou ostrost skla. Křišťálově čisté světlo ale zároveň vrhá absolutně černé stíny do hlubokých kráterů. Při těchto záběrech musela posádka Artemis II pečlivě hlídat histogram. Záchrana podexponovaných částí (tzv. tahání ze stínů) v postprocesu je v těchto specifických podmínkách riskantní, protože právě v tmavých oblastech by se nejvíce projevil šum způsobený všudypřítomnou vesmírnou radiací, která neustále bombarduje snímač.

Specifikace úprav Nikon Z9 (Projekt HULC)

Základ: Komerční tělo Z9 (standardně bez mechanické závěrky). Projekt HULC je navíc výsledkem společného vývoje NASA a ESA.
Firmware: Zakázkový kód s vylepšenou hardwarovou redukcí šumu způsobeného radiací.
Hardware: Odstranění nadbytečných portů a komponent pro optimalizaci hmotnosti na orbitě.
Ochrana: Izolační štít a termodeky pro provoz ve vakuu a teplotních extrémech.
Ergonomie: Modifikované ovládací prvky (grip) zkonstruované speciálně pro manipulaci v neohrabaných lunárních rukavicích.

art002e009571~large.jpgSurová realita na orbitě – Žádné měkké difuzní svícení se nekoná. Fotografická technika čelí teplotním extrémům a tvrdému záření, které postupně a nevratně poškozuje strukturu křemíkových snímačů (vznik tzv. mrtvých pixelů). Pořízené snímky z mise Artemis II jasně dokazují, že standardní profi tělo s upraveným firmwarem a pod bytelným termálním štítem (projekt HULC) dokáže bez zaváhání dodávat prvotřídní obrazové výstupy i téměř 400 tisíc kilometr.


Celý článek najdete v květnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv05-26-web3.jpg

Právě vychází
fv07-26-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.