Cool příběhy o fotoaparátech, které jste možná neslyšeli

Pojďme si teď dát něco osvěžujícího. Ve FotoŠkoda pro vás připravili ty nejvíc cool příběhy, ve kterých jsou hlavními hrdiny fotoaparáty a fototechnika. V těžko uvěřitelných historkách jsou z nich váleční hrdinové, kosmonauti přeživší na Měsíci i potápěči ztracení v hlubinách oceánů. A nejlepší na tom je, že každý z příběhů je pravda do posledního písmenka.

Každý přístroj má svůj osud, ale jen hrstka z nich se zapíše do dějin tak neuvěřitelným způsobem. Za ikonickými fotografiemi často stojí nejen obrovská lidská odvaha či notná dávka štěstí, ale také extrémní odolnost samotné techniky.

Následující výběr představuje momenty, kdy fotoaparáty musely obstát v podmínkách, na které běžné zátěžové testy inženýrů zkrátka nestačí.

Hasselblad: Na Měsíci od roku 1969

Nejslavnější fotky z přistání Apolla 11 na Měsíci asi znáte. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, jak snímek slavného otisku lidské stopy v měsíčním prachu vlastně vznikl?

Snímek z kosmické lodi Apollo 11 zachycuje Zemi vynořující se nad měsíčním obzorem. Zobrazený měsíční terén se nachází v oblasti Smythova moře na přivrácené straně Měsíce. Souřadnice středu tohoto terénu jsou 85 stupňů východní délky a 3 stupně severní šířky. Foto: NASA

Neil Armstrong a Buzz Aldrin s sebou tehdy měli speciálně upravené středoformáty Hasselblad Data Camera s objektivem Zeiss Biogon 60 mm ƒ/5,6 a Hasselblad Electric Camera s objektivem Zeiss Planar 80 mm ƒ/2,8.

Astronaut Edwin E. Aldrin Jr., pilot lunárního modulu při první misi s přistáním na Měsíci, pózuje při výstupu do volného vesmíru (EVA) v rámci mise Apollo 11 na povrchu Měsíce vedle rozvinuté americké vlajky. Foto: NASA

Fotoaparát HDC, určený k fotografování přímo na povrchu Měsíce, byl po focení vtažen zpět do lunárního modulu, kde z něj astronauti vyjmuli filmové kazety a oba fotoaparáty pak zanechali na povrchu Měsíce, aby mohl lunární modul bezpečně odstartovat na dlouhou cestu domů.

Popisek Astronaut Russell L. Schweickart, pilot lunárního modulu, obsluhuje 70mm fotoaparát Hasselblad během svého výstupu do volného vesmíru (EVA) čtvrtý den mise Apollo 9 na oběžné dráze Země. Foto: NASA

Pro Hasselblad to nebyla první ani poslední cesta do kosmu. Od roku 1962 se jich do vesmíru dostalo hned několik. Málokdo si přitom uvědomuje, že fotoaparáty a filmový materiál, ze kterých vznikly naprosto ikonické snímky, musí vydržet teploty v rozmezí od 120 °C do −65 °C, poradit si s fotografováním ve stavu beztíže a s mnoha dalšími situacemi, které při odletu většinou nejsou ani známy.

 

U příležitosti 50. výročí přistání na Měsíci vydal v roce 2019 Hasselblad limitovanou edici fotoaparátů HASSELBLAD 907X Moon Edition vyvedenou v matné černé barvě, jakou měla i kamera HDC pro misi Apollo 11.

Leica: Leica Freedom Train

Když se ve třicátých letech dostávali v Německu k moci nacisté, byl Ernst Leitz II. zděšen. Spolu se svou dcerou Elsie Kuehn-Leitz začal okamžitě (a tajně) vypravovat židovské zaměstnance firmy Leica do poboček ve Francii, Velké Británii, Hongkongu nebo do Spojených států. Prostě kamkoliv mimo území Německa.

Továrna Leitz v roce 1940. Foto: LEICA

Své úsilí ještě zintenzivnili po listopadovém pogromu v roce 1938, který nechvalně proslul jako Křišťálová noc. Brzy po ní začal do svých poboček ve světě dosazovat nejen zaměstnance, ale také jejich rodinné příslušníky, spolupracovníky a přátele. Řada z nich odplula zaoceánskými parníky do New Yorku. Každému z nich přibalil Ernst Leitz fotoaparát Leica IIIc, který jim mohl otevřít cestu k práci – fotoreportérů, dokumentaristů, firemních fotografů či učitelů.

Horečná práce pokračovala až do roku 1939, kdy Německo uzavřelo své hranice. Nacističtí špioni v továrně našli řadu podpůrných dopisů a doporučení krajanům do ciziny a obvinili Leitze z napomáhání Židům. Leitzova dcera byla vyslýchána poté, co pomáhala skupině Židů přejít hranice do Švýcarska nebo se snažila zlepšit pracovní podmínky nuceně nasazeným Ukrajinkám pracujícím v jejich továrně. Nacisté ale dobře věděli, že jsou na dodávkách dálkoměrů a techniky z továrny ve Wetzlaru závislí, a proto jejího majitele nepronásledovali.

Rodina Leitzových nechtěla, aby se o jejich úsilí vědělo. Leitz, který zemřel v roce 1956, o tom, co dělal, neřekl ani slovo rodině a přátelům. Teprve po smrti posledního člena válečné generace rodiny Leitzových se příběh o Leica Freedom Train konečně dostal na světlo světa.

Nikon F: Neprůstřelný fotoaparát, který McCullinovi zachránil život

Jeden by řekl, že při výběru fotoaparátu nejde o život. Don McCullin by s vámi možná nesouhlasil. Jako válečný fotograf za sebou měl v roce 1970 už řadu misí a viděl toho opravdu hodně. Etnické násilí mezi Turky a Řeky na Kypru. Hladomor v Nigérii. Válku ve Vietnamu. Nepokoje v Severním Irsku. Prakticky žádný světový konflikt nezůstal jeho fotoaparátem bez povšimnutí. V Kambodži toho roku doprovázel výsadkáře, kteří se snažili zatlačit Rudé Khmery hlouběji do vnitrozemí a nakonec se zastavili v oblasti Prey Veng, kde probíhaly těžké boje.¨

Jeden z ostřelovačů Rudých Khmerů si všiml odlesku McCullinova fotoaparátu a vypálil salvu z AK-47. Mířil přímo na fotografa. Kulka se však odrazila od levého horního rohu celokovového fotoaparátu Nikon F. Dalo by se říct, že dobře vybraný fotoaparát zachránil McCullinovi život.

Canon: Dva a půl roku pod mořem a pořád fotí

Když v březnu roku 2018 uklízela skupinka dětí pláž na severu Tchaj-wanu, našel jeden z chlapců hranaté pouzdro obrostlé korýši a mořskými řasami. Spolu s třídním učitelem Parkem Lee ho otevřeli a zjistili, že uvnitř je nepoškozený kompakt Canon PowerShot G12. Vnitřek pouzdra byl suchý, a když děti fotoaparát zapnuly, pořád běžel.

Na paměťové kartě se našly snímky z potápění, z nichž poslední vznikl v září roku 2015. Lee se proto rozhodl vyvěsit je na Facebook a najít majitele fotoaparátu. Příspěvek sdílelo na 12 tisíc lidí a po pouhých 12 hodinách se povedlo najít majitelku...

---

Celý článek najdete v červencovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!

---