Na Intel ISEF jsou i čeští studenti

Letošního ročníku Intel ISEF se účastní přes 1500 nejlepších studentů středních škol z více než 50 zemí, kteří zde představují více než 1200 projektů a soutěží v přepočtu o téměř 80 milionů korun ve stipendiích a dalších cenách. Je mezi nimi i 7 mladých vědců z České republiky, kteří se snaží navázat na mimořádný úspěch z loňského roku, kdy si čeští středoškoláci odnesli 4 ceny, z toho jedno 1. místo v týmových projektech.

Českou republiku reprezentuje 5 projektů od 7 autorů, kteří zvítězili ve státních soutěžích SOČ - Středoškolské odborné činnosti a Amavet. Na Intel ISEF budou od pondělí 10. května po několik dní sdílet své nápady. Na vítěze čeká Cena Gordona Moorea, která bude letos předána vůbec poprvé. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů. Na ostatní úspěšné finalisty v 17 vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku, lékařství až po společenské vědy a ekologii čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim pomohou otevřít vědeckou kariéru v jejich oboru.

O přízeň poroty se ucházejí čtyři individuální projekty a jeden týmový od studentů z České republiky. Inteligentní kybernetické vozítko studentky Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích Moniky Svědirohové je řízeno dálkově přes Bluetooth a je vybaveno kybernetickou rukou a sadou infračervených čidel. Autorka chce na svého prvního robota, konstrukčně provedeného ze stavebnice Lynxmotion, kterému pro jeho barvu říká Žluťásek (http://robotika.cz/articles/brimstone/cs), připevnit kameru, aby byl schopen monitorovat prostor, a přidat optická čidla na sledování čáry. Prakticky lze vozítko s pohonem na všechna čtyři kola využít v rizikových situacích, kdy je žádoucí vyhnout se nasazení lidské síly.

Na pomezí fyziky pevných látek a chemie se pohybuje práce Patrika Čermáka, který je stejně jako Monika Svědirohová studentem SPŠE v Pardubicích. Ten začal už ve druhém ročníku zkoumat vlastnosti krystalických materiálů, které by byly na základě termoelektrického jevu použitelné jako chladič, nebo naopak termoelektrický generátor. Zkoumá potenciál stávajících materiálů a vyvíjí nové, které by dosahovaly lepší účinnosti a vyšších úspor energie. V době, kdy se tenčí zásoby ropy a boom prožívají alternativní zdroje energie, nezřídka založené právě na termoelektrických jevech, jde o perspektivní projekt.

Do oboru vývoje nových léčiv přesahuje projekt Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice. Gymnazista se ve své práci soustředil na tvorbu některých supramolekulárních komplexů a aduktů léčivých látek, které jsou účinné při léčbě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby. Přínosem jeho práce byl vznik nových preparátů, u kterých lze vzhledem k jejich léčivým účinkům uvažovat o testování a stanovení biologické účinnosti.

Další velmi perspektivní oblastí současné vědy je výzkum nanočástic. Barbora Pavlíková, spolužačka Jana Máchala z Gymnázia Brno-Řečkovice, si dala za cíl připravit nanočástice oxidu kobaltnato-železitého působením ultrazvuku na roztok dvou prekurzorů. Nanočástice tohoto oxidu jsou využitelné v mnoha oblastech (moderní technologie, medicína, katalýza aj.) především díky svým výhodným magnetickým vlastnostem. Práce je plnohodnotnou částí výzkumu přípravy nanočástic ultrazvukem a v budoucnu může být rozšířena.

O kvalitách svého týmového projektu se budou snažit přesvědčit porotu Jan Paták, Martin Ron a Jan Mareš. Studenti Gymnázia v Sušici navrhli počítačem řízený testovací prototyp stroje na vertikální navíjení trubek z uhlíkových vláken. Díky jejich poznatkům bude možné optimalizovat technologii svislého navíjení karbonových trubek tak, aby ji bylo možné uplatnit v průmyslové výrobě kompozitů.

Více o finále Intel ISEF 2010, oceněních, české účasti a projektech českých studentů najdete na www.inspiredbyeducation.com a videa najdete na www.thenewsmarket.com/intel.