Z balonu fotografoval jako první

 Snímek se však nedochoval, neboť deska se po pádu na zem rozbila. Až teprve snímek z roku 1826 zachycující výhled z okna jeho pracovny v Maison du Cras, dlouho považovaný za ztracený, byl v roce 1952 objeven v Anglii, vznikl po osmihodinové expozici na cínovou desku potaženou rovněž vrstvou asfaltu.  Jean Jacque Louis Mandé Daguerre však byl prvním, kdo dokázal obraz vyvolat pomocí rtuťových par a ten také pomocí roztoku kuchyňské soli ustálit. Přišel 19. srpen roku 1839 a v Paříži na půdě Francouzské akademie její předseda D. F. Arago veřejně vyhlásil vynález daguerrotypie. Od těch časů uběhne letos 170 let. Se zpožděním se z Anglie ozval William Henry Fox Talbot, který již v roce 1835 zhotovil obraz na papíře zcitlivělém chloridem stříbrným, což vlastně už byla fotografie, ale s uznáním patentu došlo k časové prodlevě. Mezi první průkopníky nového média patřil také muž známý víc pod jménem Nadar.

    Ten býval kreslíři znázorňován jako vzduchoplavec zavěšený v balónovém koši s fotoaparátem na stativu. Pod jednou takovou litografií v časopise Boulevard z 25. 5. 1862 se psalo – Nadar povznáší fotografii do výšin umění. To však jeden z nejoriginál­nějších Francouzů 19. století Gaspard Félix Tournachon přezdívaný Nadar již od podzimu 1858 vlastnil patent na fotografování z balónu. Výborní francouzští karikaturisté si z něho nakonec utahovali s tím, že Nadar poletí fotografovat až na Měsíc…

    Rodilý Pařížan G. F. Tournachon (6. 4. 1820 – 21. 3. 1910) byl synem knihkupce a po studiích medicíny se však pustil do psaní článků, divadelních her a začal kreslit právě pod pseudonymem Nadar. Brzy se stal známým všeumělcem, světoběžníkem, spisovatelem, malířem, milovníkem života ale i pijanem. Vstoupil dokonce do služeb stavitele Suezského průplavu Ferdinanda Lessepse. S nadšením se také seznámil s daguerrotypií, zamiloval si nové technické vynálezy a zaujal dost kritický postoj proti soudobému měšťáctví. Ano, byl to on, kdo povznesl fotografii do výše a tituly – král vzduchoplavců či král fotografů vedle titulu císařského větroplavce od samotného Napoleona III., Nadarovi opravdu seděly. Byl to Nadar, který rovněž jako vůbec první zavedl do svého fotoateliéru už v roce 1860 elektrické světlo a pustil se do nikdy nedokončeného díla Panthéon Nadar, ve kterém chtěl zachytit vynikající osobnosti své doby. Byl to rovněž on, kdo přemluvil Julese Verna, aby nechal sepisování sentimentálních příběhů a začal se zabývat novými úžasnými technickými objevy.

    Ve skutečnosti to byl moc tvrdý oříšek i pro Nadara pořídit letecké snímky Paříže. Fotografie tehdy používala mokrý proces, kdy fotografická deska musela být zcitlivěna těsně před expozicí a také okamžitě vyvolána. Ztrácela totiž jinak vedle podání i relativně větší citlivost. Nadar našel řešení – gondola balonu s proutěným košem byla obložena plachtovinou, zakryta stříškou s rubínovým okénkem a otvorem, ze kterého vyčníval objektiv velké kamery. Uvnitř musely také být umístěny misky s chemikáliemi, lahvemi a také se do létající laboratoře musel vejít samotný Nadar. Expozice navíc trvala několik vteřin a balón uvázaný ve výši 300 metrů nad Paříží přeci jen pod vlivem větru a unikajícího technického svítiplynu z balonu působil na kvalitu fotografických desek. Sebevětší a nejrychleší snaha chasníků stáhnout balón pomocí rumpálu na zem k vyvolání desek by nebyla dost rychlá k tomu, aby fotografické desky nebyly znehodnoceny.

    Samotný Nadar v Paříži již od roku 1852 provozoval fotografické studio a mezi jeho zákazníky patřil mj. také Balzac, Dumas, Monet, Chopin, Rossini, G. Sandová, S. Bernnhardtová. Nadar si od kritiků leccos schytal, zvláště když v ateliéru používal k portrétování hlav také osvětlení zezadu. Elektrické obloukové lampy s reflektory byly potřené křídou. Elektřinu dodávalo padesát kusů galvanických článků. Nadar si vysloužil rovněž přízvisko – Barnum fotografie. Z příjmů ve fotoateliéru financoval své další odvážné vzduchoplavecké pokusy a snažil se o fotografování i z volného balónu. Neunikl tak vtipným litografiím přítele Honoré Daumiera a dalších karikaturistů, kteří se fotografii posmívali. Lidé na osvíceném venkově fotografy prý z návsí vyženou pryč. To zase kreslíř M. Ingres si s daguerrotypií potýkal již víc. Malíři se totiž tehdy báli o svoji živnost a kreslíři si zase utahovali z dlouhé expoziční doby.

    Z dějin letectví a fotografie zřejmě nikdy nezmizí jméno jednoho z nejsvébytnějších Francouzů 19. století pod pseudonymem Nadar. Posedlost a zaujetí pro létání ho nikdy neopustilo. V roce 1863 nechal vyrobit balón o průměru 30 metrů, který navíc poháněla vrtule. Technická pozoruhodnost pohltila hodně z výtěžku jeho fotoateliéru. Let balónu pod názvem Géant se dostal také do fejetónu našeho Jana Nerudy. Tehdejší let balonu s posádkou, která měla s sebou také pušky a šavle, zásobu mrtvé drůbeže na tři dny ale i šunku, však po pár hodinách letu z Paříže u města Meaux skončil havárií. Nicméně Nadar svým rozšafným telegramem se zprávou o nehodě poněkud otupil posměšky Pařížanů. Později v roce 1868 sestrojil helikoptéru a parním pohonem. Jiný balón použil zase k tomu, aby z výše 500 metrů pořídil zdařilý snímek Vítězného oblouku. V čase obležení Paříže pruskými vojsky v roce 1870 se stal dokonce velitelem balónového oddílu o 55 balónech a řídil tak spojení hlavního města s neobsazeným územím Francie. Nechal rovněž zřídit nový velký fotoateliér z bývalých stájí. Ve starém Nadarově ateliéru pak vystavovali obrazy malíři Manet, Monet, Degas, Pissaro, Renoir, Cezanne a Pařížané tak zde poprvé na Monetově obrazu spatřili vznik impresionismu. Fotograf  Nadar tak nabídkou svého starého ateliéru pro malířskou výstavu stál rovněž u zrodu nové malířské školy…

    Technický pokrok přinesl do Paříže Eastmanův vynález – cívky s citlivým papírem. Nadar s Eastmanem navázal styky a sám ho portrétoval. Nadar senior a junior Paul přicházeli s dalšími nápady. Vznikla tak kamera zvaná detektivka, kdy obraz mohl být sledován v hledáčku ze strany. Zajímavá byla i Nadarova magnésiová lampa pro delší expozici. Nadar byl nazýván králem fotografů, ale v historii fotografie a letectví zůstane zapsán jako první fotograf z balónu. Po příchodu z Lyonu zpět do Paříže se v roce 1842 setkal s Daguerrem, se kterým probíral možnosti, jak získat duchovní výkvět země pro využití daguerrotypie. Devadesátiletý Nadarův život patřil práci ale i světským radostem. Zčernalý náhrobní kámen s těžko čitelným nápisem Nadar se mně s obtížemi podařilo objevit na pařížském hřbitově Pere Lachaise a jen na okamžik jsem ho ozdobil svým druhým fotoaparátem. Nadar přeci rozuměl legraci…

Text, foto, repro: František Dostál

Redakce ifotovideo.cz děkuje panu Dostálovi za možnost zveřejnění tohoto zajímavého materiálu.