Trocha polemiky o tom, jak se stát lepším fotografem

Jako čerstvý absolvent grafické školy jsem byl hozen do vody a plaval. Bez pocitu, že jsem na profesionální dráhu fotografa připraven. Co bych dal tehdy za to, kdybych mohl někomu při focení asistovat a dívat se mu pod ruce? Býval bych to dělal i zadarmo. Nebo kdybych se mohl přihlásit na nějaký workshop. Mohl jsem ušetřit nejen spoustu času, ale především peněz, které mě metoda pokusů a omylů v následujících letech stála. V té době bohužel podobné příležitosti neexistovaly. Dnes je jich naopak jako stánkařů na náměstích před Vánoci.

Pamatuji setkání s asistentem známého německého fotografa Conny J. Wintera. Nevěřícně jsem poslouchal jeho nářky, jak kromě spousty povinností ve stuttgartském studiu musí jezdit pro modelky na letiště a zajišťovat jim na Francouzské riviéře během focení veškerý komfort. Našinec si tehdy musel vystačit s odbornými knihami v angličtině, které se daly tu a tam sehnat a jejichž cena odpovídala mému měsíčnímu příjmu fotoreportéra.

Oborné knihy, časopisy i web jsou bez diskuze zdrojem spousty užitečných informací. Samotná teorie ovšem ke zlepšení nestačí. Fotit, fotit a zase fotit! Čím více, tím lépe. Sám nebo pod odborným dohledem třeba v kurzu či během workshopu. Jak ale zvolit ten pravý a podle čeho se rozhodovat, toť otázka…

Celý článek si můžete přečíst v tištěném (nebo elektronickém) únorovém vydání FotoVideo. Více z obsahu vydání najdete zde.

Text a foto: KAMIL RODINGER, http://www.fotokurzy.org

Ženy a stroje Kolben & Daněk
tvoří originální symbiózu workshopu v pivovaru:

Práce absolventa workshopu
na Jadranu z roku 2018 – autor Patrik Valášek: