Leica M8 – něco pro fajnšmekry

Digitální kompakt Leica M8 zachovává všechny charakteristické rysy analogového reportážního fotoaparátu Leica „M“, tedy kompaktní design, tichý, diskrétní chod, výborná obrazová kvalita a flexibilita díky výměnným objektivům řady Leica M a unikátní kompozice a pořizování záběrů pomocí dálkoměrného průhledového hledáčku Leica. Ten je velice přesný a spolehlivý nezávisle na ohniskové vzdálenosti použitého objektivu i na zhoršených světelných podmínkách (na rozdíl od zrcadlovek s hledáčkovým systémem a zaostřováním „přes objektiv“), má 6 rámečků označujících přesné hranice záběru s pozicí korigovanou automatickou kompenzací paralaxy podle zvoleného nastavení a zobrazuje všechny důležité informace. Tento systém hledáčku je jedinečný pro spontánní, reportážní a momentní fotografii včetně diskrétní práce – přístroj je velice tichý. A nejde jen o to, že nemá sklopné zrcátko. Svou roli hraje také elektronicky řízená štěrbinová závěrka s kovovými lamelami a jemným chodem, která umožňuje exponovat rychlostí až 1/8000 s a přístroj nabízí i velmi krátké synchronizační časy pro blesk – až 1/250 s.

Připomeňme si, že na Photokině 2004 jsme si spolu se společností Leica připomínali 50. výročí Leica M-systému. V té době byl dva roky v prodeji model Leica M7, ze kterého vychází i jeho následovník pro digitální éru – M8 (rozměry je skutečně jen o chloupek větší, tělo má z hořčíkové slitiny, spodní a horní část z mosazi, tradičně potažené perfektně vypracovanou kůží, jen samozřejmě nemá páčku pro přetáčení filmu a natahování závěrky ani kličku pro zpětné navinutí filmu do kazety, naopak má ovládací prvky potřebné pro práci s digikompaktem a nezbytnou LCD obrazovku.

Trocha historie

První model Leica M-série byl v roce 1954 Leica M3. Ten ovšem vycházel z experimentálního modelu Leica IV, jehož prototyp byl představen v roce 1936 a využíval jedinečné konstrukční prvky patentované v roce 1934 (řešení závěrky, uložení, vedení a přetáčení filmu spolu s natažením závěrky samozřejmě spolu s vyřešením všech detail a rozměrů, zejména fokální vzdálenosti pro umístění roviny filmu), 1941 (světelný rámeček měřicího hledáčku) a 1950 (bajonetové uchycení výměnných objektivů). Po prvním modelu M3 následoval v roce 1956 model MP, v roce 1958 byl představen model M2 a o rok později M1. A další posloupnost: M4 – 1967, M5 – 1971, CL – 1973, M4–2 – 1977, M4-P – 1980, M6 – 1984, M6J – 1994, M6 TTL – 1998 a v roce 2002 byl představen výše zmíněný model M7. A nyní se spolu s modelem M8 zrodil System M-Digital.

Nová Leica M8 využívá obrazový snímač CCD Kodak KAF-10500 s atypickými rozměry 27 × 18 mm (poměr stran 3:2) – nejedná se tedy o „full frame“ 24 × 36 mm ani DX formát 23,6 × 15,8 mm. Použitý rozměr čipu vychází ze základních technických parametrů kompaktu s dálkoměrným průhledovým hledáčkem a hlubším uložením objektivů v těle fotoaparátu (u zrcadlovek je před čipem, filtrem/filtry a závěrkou ještě sklopné zrcadlo), tudíž u většího snímače by vznikl problém se směrováním paprsků v okrajových částech plochy. Snímač má 10,3 milionu efektivních pixelů (4010 × 2686), velikost světlocitlivých buněk je 6,8 × 6,8 µm a krajní mají navíc excentricky umístěné sběrné čočky usměrňující tok paprsků, aby byla minimalizována vinětace obrazu. A velice tenký skleněný kryt zabraňuje odrazům paprsků dopadajících pod vysokým úhlem. Rozměry snímače s sebou nesou prodlužovací koeficient 1,33×, který je třeba brát v úvahu u ohniskových vzdáleností výměnných objektivů. Tudíž objektiv s ohniskem 21 mm odpovídá 28 mm u foťáku na kinofilm (s velikostí „okénka“ 24 × 36 mm, používané označení 35mm film). Obrazový snímač je optimalizován pro použití se všemi objektivy řady M (dokonce nebyl použit „moiré filtr“, který odstraňuje velmi jemné detaily snímku, tudíž může být plně využita vysoká rozlišovací schopnost Leica M objektivů; vyskytne-li se moiré, odstraní ho zpracování obrazových dat v procesoru fotoaparátu), má maximálně sníženu hladinu šumu a ekvivalent citlivosti ISO lze nastavit v rozsahu 160–2500. Výrobce myslel i na čištění senzoru: k dispozici je speciální funkce pro ruční čištění (výběr položky v menu, aktivace funkce čištění – závěrka se otevře a můžeme čistit).

Fotoaparát umožňuje pořizovat obrazová data RAW ve formátu DNG (Adobe Digital Negative) a poté je zpracovávat pomocí konvertoru Capture One LE. Společnost Leica ve spolupráci s dánskou společností Phase One připravila komplexní profil fotoaparátu a adaptovala software ke svým potřebám. Výsledkem jsou optimalizované algoritmy pro digitální zpracování barevného obrazu a snímky s nízkou hladinou šumu a s jedinečným prokreslením detailů. Vyvolání snímků s těmi nejjemnějšími detaily a barevnými přechody z 16bitového souboru produkovaného CCD senzorem je srovnatelné s kvalitou snímků vzniklých klasickou filmovou cestou. Uživatel samozřejmě má na výběr také barevný prostor – ECI RGB, Adobe RGB a sRGB. A nechybí prostředky pro kontrolu a přesné doladění expozičních hodnot –pomocí tonálního histogramu, varovnou indikací přeexponovaných míst záběru ad., jakož i další expoziční informace a “meta data”, která lze zobrazit na obrazovce.

Leica M8 nabízí vysoký uživatelský komfort, příjemné, intuitivní ovládání a veškeré potřebné režimy a funkce potřebné i pro kreativní fotografii. Pro flexibilní a rychlé ovládání nabízí tlačítka přímé volby, kruhový ovladač a tlačítko “Set” pro vstup do menu se základními parametry jako je citlivost, korekce expozice, vyvážení bílé, komprese snímku, rozlišení snímku. A využít lze paměť pro uložení až tří uživatelských nastavení. Disponuje i malým informačním displejem v levé horní části. Vyzdvihnout je třeba také inovativní technologii blesku: Leica M8 poprvé používá novou M-TTL zábleskovou technologii: těsně před emisí záblesku je emitován měřicí předblesk, TTL měření detekuje světlo odražené od povrchu objektu a určí přesný výkon záblesku pro správnou expozici. Realizovat lze i jemné prosvětlení popředí za denního světla a v nabídce je i řada dalších funkcí, např. Auto Slow Sync v i v režimu priority clony. A fotoaparát je vybaven i aktivními sáňkami pro dedikované externí blesky. Leica M8 také umožňuje dálkové ovládání z počítače pomocí software Leica Digital Capture (spuštění expozice z počítače připojeného USB kabelem, obrazová data lze ukládat na pevný disk počítače, ale i realizovat nastavení fotoaparátu z počítače).

Fotoaparát může používat v podstatě všechny objektivy řady M vyrobené od roku 1954 (všechny objektivy jsou pně funkční, faktem ovšem je, že nové, se 6bitovým kódováním na bajonetu Leica M8 rozpozná, což lze využít ke zdokonalení obrazu např. korekcí vinětace; starší objektivy lze ovšem 6bitovým kódem za poplatek vybavit). Současně s fotoaparátem Leica M8 byly představeny dva nové širokoúhlé objektivy, které zase lze použít i na všech ostatních fotoaparátech Leica M. První je Elmarit-M 1:2,8/28 mm Aspherical, ideální pro reportážní fotografii, na přístroji Leica M8 jeho ohnisková vzdálenost odpovídá 37 mm. Objektiv bude u specializovaných prodejců k dostání od října a jeho doporučená prodejní cena je 39 990 Kč s DPH. A druhý je Tri-Elmar-M 1:4/16–18–21 mm Aspherical, superširokoúhlý objektiv se třemi ohnisky pro reportážní fotografii, složený z 10 členů (2 jsou asférické) v 7 skupinách rozdělených do dvou oddělených skupin, které se pohybují nezávisle na sobě podle nastavené ohniskové vzdálenosti. Objektiv používá systém vnitřního zaostřování se zaostřovacím členem posazeným v první „vario-skupině“. Na fotoaparátu M8 ohniskové vzdálenosti odpovídají 21–24–28 mm. Nejkratší zaostřovací vzdálenost je 50 cm. Tento objektiv bude v prodeji v prosinci 2006 (také u specializovaných prodejců), a to za 89 990 Kč s DPH a s univerzálním širokoúhlým hledáčkem za 99 990 Kč s DPH.

Fotoaparát Leica M8 bude v prodeji koncem listopadu 2006, klasicky ve dvou barevných variantách – komplet černý a v kombinaci černá-stříbřitá. Obě verze mají stanovenu doporučenou prodejní cenu 114 990 Kč.

Jan Pěnkava