Mexiko s Quintafoto? Jeďte a uvidíte!

Sjelo se nás tam pět fotografů – amatérů z České republiky a Norma Tischa Peréz a Karel Baresh z Quintafoto byli našimi cennými průvodci, bez nichž by se naše fotoputování jihovýchodním Mexikem nemohlo konat.

Za šestnáct dnů jsme zdatným tranzitem najezdili více než 3000 kilometrů, domů jsme si každý přivezli na 5000 fotografií. Quintafoto sestavila předem bohatý program, který byl ale vždy uzpůsoben dle přání a požadavků účastníků. S fotografováním jsme začali v  koloniálním městě Puebla na úpatí sopky Popocatépetl a posléze v Cholule, hlavní městě Mixtéků, u největší pyramidy na světě. Pak jsme se odpoutali od turisticky známých míst a putovali jsme k Pacifiku zapadlými, ale velmi typickými mexickými městečky a krajinou. Fotografických zážitků bylo mnoho, rád vzpomínám například na kolorit ranních trhů či večerních fiest s ohňostroji, na sklizeň cukrové třtiny či prosluněné papájové sady, i na pravou mexickou venkovskou svatbu, na kterou jsme byli dobrosrdečně pozvaní. Fotografická žeň typů, spontánních výrazů místních lidí, svébytného veselí u polorozbořeného kostela se vším, co k mexickému venkovu patří, i s krásnou přírodou, byla jedinečná a velmi vydařená.

Největší zážitek? Po přejezdu před Sierra Madre del Sur s focením úchvatných panoramat a, květin a třeba i vzácných portrétů indiánek z horského kmene Triquis, mne nadchlo fotosafari  v mangrovníkové laguně Chacahua. Asfaltka tam nevede, do vesničky na břehu Pacifiku, kde jsme strávili tři podmanivé dny, jsme se dobrodružně přeplavili malým rybářským člunem. Sebou jsme vzali jen to nejzbytnější, jen fotovýbava samozřejmě zůstala v kompletním složení a klidu si fakt neužila. Cenný byl zejména teleobjektiv pro záběry bohaté místní fauny i flory při plavbách mangrovníkovými háji, ale uplatnění našel i při „sociálních dokumentech“ například v africké vesnici El Azufre.
Na zpáteční cestě nás čekal opět dobrodružný přejezd přes Sierra de Miahuatlán  plné divokých kávovníků, motýlů, vodopádů a jiných fotoatrakcí, tentokrát do města Oaxaky, kde vrcholily pro nás nezvykle barvité „dny zesnulých“ s pestrobarevnými květinovými obrazy  i večerními průvody morbidních masek. Pro nás opět spousta fotografických příležitostí. Nedaleko Oaxaky se tyčí pyramidy na Monte Albán, jedna z památek Unesco, což byl další velký fotografický zážitek mexického pobytu.

Poslední dny jsme se focení věnovali ve státě Hidalgo, kde mají domov pořadatelé Fotosafari. Z termálního města Actopan, kde jsme přímo u termálních pramenů bydleli, jsme zajeli nafotit proslulé pyramidy Teotihuacán, města bohů postaveného jako posvátný obraz kosmu, podnikli jsme i fotovýpravu za rozmanitými kaktusy po svazích jedné z mnoha místních sopek lemujících údolí Mesquital.

Námětů pro fotoaparát bylo nesčetně, nedají se zde všechny vyjmenovat, ale fotosafari nebylo jen focení, ale i cestovatelské poznávání cizích krajů proložené kulinářskými i jinými zážitky. Mohli jsme si to vše vychutnat, protože Tischa i Karel byli velmi fundovanými průvodci, pozornými ochránci a i milými hostiteli. Za to jim patří velký dík.

Text a foto: Miroslava Nečasová a Jiří Večerníik