Vzpomínáme na Zdenko Feyfara

Stále s fotoaparátem v ruce křižoval své milované Krkonoše i Prahu. Za nejlepším záběrem šplhal do strmých kopců, na nejvhodnější světlo dokázal čekat hodiny, dny i měsíce. Zdenko Feyfar se již za svého života zařadil mezi legendy české fotografie.

„Když se mne lidé v pošetilém očekávání zázračného receptu ptají, jak dělat dobrou fotografii krajiny vůbec, a hor zvláště, obvykle odpovídám, aby si pořádně prohlédli Feyfarovu knihu Krkonoše. Je a ještě dlouho bude názornou učebnicí. Z milosrdenství duše obvykle nedodávám, co to všechno obnáší a co všechno je neviditelně přítomno v zákulisí let, jako ostatně v každém odpovědném a poctivém kumštu.“

Ludvík Souček v monografii Zdenko Feyfar, Odeon, 1977

Zdenko Feyfar se narodil 2. března 1913 v rodině jilemnického lékaře MUDr. Jaroslava Feyfara, vášnivého fotografa-amatéra. Ten při svých cestách za pacienty po Krkonoších zachycoval krajinu i lidi v ní a často s sebou brával svého syna a ten záhy začal propadat otcově vášni.

Zdenko byl již jako dítě horami naprosto fascinován a zůstal jim po celý život věrný. Fotografoval je stále znovu a znovu, ve všech ročních obdobích, za každého počasí, v nejrůznějším osvětlení, znal důvěrně jejich majestátní vrcholy i hluboká údolí, jejich kameny, potoky a vodopády, lesy, louky a rašeliniště, a pokaždé přinášel ze svých výprav nové záběry, plné okouzlení krásou horské přírody. Vznikly tak půvabné snímky, které jsou nejen vzpomínkou na dobu dávno minulou, ale i kulturně historickým dokumentem o životě a vzhledu krajiny v  Čechách.

Do „svých“ hor se často a rád vracel z uspěchané Prahy. Ta se však stala jeho druhou velkou láskou.

„Svatozář by zasloužily jeho oči. Tento fotograf – básník nám svými fascinujícími obrazy objevil a otevírá svět, který my vnímáme, vidíme a známe tak málo. A který on vnímá, vidí a zná tak mnoho.“

herec a rovněž jilemnický rodák Stanislav Zindulka v úvodním slovu k výstavě v Krkonošském muzeu Jilemnice, 1993

Zdenko Feyfar věnoval publikaci Krkonoše (1976) památce svých rodičů a v této knize vzpomíná na své dětství v podkrkonošském městečku Jilemnice: „Můj otec, jilemnický lékař Jaroslav Feyfar, často do hor odcházel. Co chvíli povolán k nemocnému, mizel mým očím za převaly kopců, v zášeří mlh a v šírání noci. Jak to vzněcovalo dětskou fantazii, když k tomu ještě přistupovala starost, aby se zdráv vrátil a aby mu neublížil Krakonoš, když se hnal do dolin v bouřlivém plášti, proděravělém bludnými hvězdami.“

Ze svého vztahu k rodičům se vyznal slovy: „A má vděčnost patří tomu, kdo mě v dětství do té půdy zakořenil, i každému, kdo má aspoň občas potřebu tváří v tvář krkonošské skutečnosti zamknout se v takové ticho, že ani spoušť aparátu si je někdy netroufne porušit.“

Po zhlédnutí jen několika jeho fotografií má člověk nutkavou potřebu vzít batoh a vyrazit do míst, která viděl na snímcích, aby na vlastní oči viděl tu neuvěřitelnou atmosféru. Avšak i z portrétů či ze snímků stromů na nás dýchne cosi neopakovatelného. Něco, jako fotografická báseň…

A kam dnes zajít za fotografiemi Zdenko Feyfara?

Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích

Ve vstupu do muzea je vystaven soubor fotografií Zdenko Feyfara inspirovaný krajinou Svatoňovicka
Adresa: Malé Svatoňovice, náměstí K. Čapka 147
Otevřeno: od začátku května do konce října, úterý až pátek 8 – 12 a 13 – 16 hod., sobota a neděle 8 – 12 a 13 – 17 hod.

Muzeum umění a designu Benešov

Stálá expozice Osobnosti české fotografie 20. století Adresa: Benešov u Prahy, Malé náměstí 1
Otevřeno: úterý až neděle 10 – 13 a 14 – 17 hod.

Zastoupení ve sbírkách:

Muzeum hlavního města Prahy
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
Moravská galerie v Brně
Sbírka Svazu českých fotografů
Krkonošské muzeum Jilemnice

www.feyfar.cz