Papier kole

Česká koláž je kunsthistorický jev sám o sobě. Na popud Paříže si ji, podobně jako český kubismus, Češi přivlastnili a v osobě Jiřího Koláře vytříbili k obdivované dokonalosti. Slovenská koláž je její mladší bratr. Ne tak uhlazená, ani líbivá, zato robustnější a syrovější, jako je slovenská povaha.
Předpoklady pro její vznik totiž povstaly teprve vznikem Československa. Studenti pražské Uměleckoprůmyslové školy a zakladatelé slovenského moderního výtvarného projevu Mikuláš Galanda a Ľudovít Fulla si přinášejí tuto techniku k sobě domů a uplatňují ji ve své práci jako pokusnou techniku.
Za skutečného kmotra slovenské koláže však lze považovat Rudolfa Fabryho, studenta na Vysokém učení technickém v Praze. Zde se dostal do styku s literaturou a výtvarnou avantgardou, Karlem Teigem a surrealismem. Výsledkem je provokativní básnická sbírka „Uťaté ruky“, k níž si sám navrhl obálku. Fabry se pod názvem nadrealismus stává zakladatelem slovenské odnože surrealismu a od své druhé sbírky „Vodné hodiny, hodiny piesočné“ (1938) kromě návrhů na obálky ilustruje kolážemi v maxernstovském duchu nejen knížky své, leč také svých souputníků.

Po druhé světové válce se mladí českoslovenští umělci mohli konečně zase svobodně rozběhnout do světa. Navíc se tehdy v Bratislavě ocitá surrealista picassovského typu Oscar Dominguez, a tak konfrontačně obohacení výtvarníci souznějí s evropským vývojem. K opětovnému rozmachu koláže dochází až s kvasem v uvolněných 60. letech, kdy mladé pokolení znovuobjevuje avantgardu a starší oprašují potřebné z nánosu tuhého socialistického realismu.
Uplatňuje se zejména v ilustraci. Objevuje se vliv neokostruktivismu, geometrismu, pop-artu, op-artu, nové figurace, neosurrealismu, nového realismu a akčního umění. Za normalizace se jako opoziční alternativní směry projevují konceptualismus, minimalismus, junk art, lettrismus, gender art, ekologismus.

Nejmladšími zástupci jsou postmodernisté a multimedialisté, kteří koláž využívají tam, kde jim nestačí jiné žánry: třeba při konceptuálních sociologických průzkumech nebo neodadaistické recesi.
Slovenská koláž sice vznikla pod českým vlivem, postupně však vystoupila z jeho stínu, stala se soběstačnou a postihla všechny podstatné směry moderního umění. Paradoxně však tento historicky první pokus o její přehled vznikl zásluhou pražské Galerie Smečky.
Slovenská koláž se dosud doma v odborných kruzích považuje za něco méněcenného, za přechod, skicu nebo přípravnou fázi k větším dílům.
Pokud jde o název, „papier collé“ znamená francouzsky lepený papír, z čehož vzniklo slovo „collage“. „Kole“ znamená slovensky píchá, bodá. A nejčastěji se užívá ve spojení „kole ma v boku“ nebo „vykolem ti oko“.

12.1.- 27.2.2012

Východoslovenská galerie

Hlavná 27, Košice

Út – Ne 10:00 – 18:00 hodin