Fotografové války 1914-1918

Válka, respektive její zákulisí, bez obyklých scén hrůzy a zmaru, je zachycena kamerami čtyř fotografů, kteří byli nuceni narukovat do c. a k. armády. Jmenovali se Myšička, Brož, Neubert a Rajman a nechali nám snímky takových kvalit, že by získaly ocenění na kterékoli světové výstavě. Článek o této výstavě, spolu s mnoha zajímavými fotografiemi, najdete i v květnovém čísle časopisu FotoVideo.

Správa Pražského hradu připravila výstavu do Tereziánského křídla Starého královského paláce, v návaznosti na předchozí expozici z období před dvěma lety. Také ona vzbudila mimořádný zájem a tato je jejím skvělým pokračováním.

Reakce na projekt byla neobvyklá, na inzeráty s výzvou na dohledání dalších tématických celků i jednotlivých snímků se ozvalo téměř padesát lidí, kteří vlastní fotografie, negativy, desky i trojrozměrné předměty jako uniformy, jídelní nádobí, deníky a jiné. Výsledkem je výstava která představuje čtyři zcela neznámé vojákyfotografy, kteří na polích 1. světové války dokumentovali obyčejný každodenní život, aby nám zanechali svědectví o této kruté době.

Fotografie Karla Neuberta poskytl k výstavě jeho vnuk fotograf Jan Neubert a snímky Jendy Rajmana z Rožďalovic zapůjčil jeho vnuk Ing. Pavel Hančar. Velkou roli, jak to bývá, však sehrálo štěstí. To když se ozval sběratel a přinesl několik igelitových tašek, kde bylo v krabičkách na 700 negativů leutnanta Gustava Brože, o němž detailní informace postupně hledáme. A posledním opravdovým objevem je archiv negativů a kopií po učiteli-vojákovi Janu Myšičkovi, který vlastnil, také učitel, Josef Bohuňovský .

Po válce, po rozpadu Rakouska - Uherska a vzniku nového státu Československa, a vlastně až do roku 1989, nebyl o jejich svědectví valný zájem. Negativy a fotografie přikryl prach muzeí a půd a tak až dnes díky prozíravosti rodinných příslušníků můžeme téměř krok za krokem sledovat jejich osudy během útrap této nesmyslné války. Těch několik málo poměrně ucelených kolekcí jistě obsahuje mnoho vynikajících záběrů, které se určitě přiřadí k vrcholům světové humanistické fotografie. Źádný z těchto čtyř vojáků nebyl profesionální fotograf a do války narukovali úplně v jiné roli. Oficiálních a novinových fotografů se jistě na válečných polích pohybovalo mnoho, ale jen amatéři, kteří si do zákopů vzali svůj fotoaparát, mohli zachytit běžný život vojáka s takovou syrovostí a opravdovou pokorou jako oni. Kromě fotografií je vystaveno mnoho dokumentů a předmětů ze života vojáků a Vojensko-historický ústav opět zapůjčí i válečné artefakty jako jsou kanóny, pušky, granáty, vyznamenání apod.

Druhá polovina 19. století byla ve znamení velkého rozvoje vědy a techniky, jehož výsledky našly uplatnění ve výzbroji takřka všech armád. A tak už počátek 20. století byl předzvěstí válečných událostí nebývalého rozsahu. Rusko-japonská válka v letech 1904–1905 byla do té doby nejkrvavějším, ale stále jen lokálním konfliktem. To, co následovalo necelých deset let poté, zcela předčilo hrůzy a útrapy, jaké do té doby lidstvo zažilo.

Velká válka, později zvaná 1. světová, byla krvavým konfliktem, který se odehrával na několika frontách tisíce kilometrů dlouhých za použití nejmodernějších zbraní. Přesto se v průběhu prvního roku fronty zastavily a zakopaly na místech, ze kterých se víceméně pohnuly v průběhu let jen o pár kilometrů. Válka se vedla na třech světadílech za účasti několika desítek zemí.

Výstavu pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause pořádá Správa Pražského hradu, ve spolupráci s nakladatelstvím JAKURA vydán stejnojmenný katalog: v prodeji u pokladny za 499,- Kč.

Pražský hrad, Infostředisko na II. a III. nádvoří, Praha 1

Otevřeno je denně od 29. dubna do 4. září od 10 do 18 hodin.

www.kulturanahrade.cz