Fotograf jako představitel op – artu

Snad proto Zdeněk Virt (1925 – 2008), absolvent Státní grafické školy v čase 2. světové války (1941 – 1944), převážně se dlouhý čas věnoval užité grafice. Své znalosti si po válce rozšířil studiem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Františka Tichého. Od poloviny 60. let však své akty začal publikovat v časopisech určených k propagaci naší republiky v zahraničí – Czechoslovak Life a Im Herzen Europas. V roce 1963 pražské Divadlo E. F. Buriana uspořádalo jeho vůbec první výstavu aktů spojenou  s expozicí grafických prací. 

    V poněkud volnější atmosféře v roce 1967 náš trh přišel s vydáním souboru patnácti fotografických pohlednic pod názvem Akty Zdeňka Virta. V současnosti patří k velice vyhledávaným na pultech antikvariátů. V témže roce také začala externí spolupráce Z. Virta s katedrou fotografie na pražské FAMU a trvala až do roku 1990.

    Po staletí ženské tělo jako symbol krásy umělci zachycovali perem, malířským štětcem, dlátem a sochařským náčiním. Přicházeli s roztodivnými nápady, často i neotřelými a původními. Fotografický akt opustil ateliér a začal vznikat také v plenéru. I zde však nad akty Z. Virta lze rozpoznat jeho směrování do oblasti op – artu. Umělecký směr op – art se snažil vyvolat čistý zrakový vjem za použití jednoduchých geometrických útvarů. Zrakové vnímání s možností zrakové dezorientace vyvolávají právě obrazce nabízející různé možnosti vnímání v prostoru. Svého rozvoje se op – art dočkal právě v 60. letech minulého století a Z. Virt patřil k jeho čelným představitelům. Při své práci v propagační tvorbě býval zaskočen všelijakou úrovní předkládaných podkladů a zde někde je potřebné hledat počátek jeho vlastní fotografické tvorby. Byla to dnes zaniklá revue Fotografie pod vedením Václava Jírů, která v roce 1962 odstartovala vášnivou diskuzi nad fotografováním aktů. Malíř a fotograf Z. Virt tehdy zde také dal nahlédnout do své tvorby aktů a jeho názory dosud neztratily nic ze své platnosti. Výtvarné účinky jeho snímků byly postaveny téměř výhradně na kontrastu černé a bílé.

    Tendence výtvarného přístupu k fotografickému aktu vedly Z. Virta k vytváření grafických rastrů, užívání sítí, rozličných projekcí vedoucích k zřetelné vizuální čistotě. Nebylo překvapením, že jeho práce zaujaly v zahraničí. Výsledkem byla vynikající publikace Op – art Akte v německém nakladatelství obsahující 96 fotografií s vlastními kometáři autora.
    Ženské tělo svými ladnými křivkami vyvolává ve fotografově fantazii podněty k zachycení grafických linií v podání černé a bílé. Jiný autor jen naznačuje, další spojuje ženské tělo s tvary pokroucených kmenů a vymýšlí si absurdní setkání těla s prostředím, kam žena nikdy jinak nevstoupí.

    Z. Virtovi nebylo cizí ani užívání jiných fotografických technik, například užíval rovněž montáž – sendvič. Nejstarší dopusud známé výtvarné zachycení člověka nabízí ženský akt nazvaný Venuše Willendorfská. Od těch časů ženské tělo se bezpočtukrát objevuje na mnoha obrazech, byť dobu prezentace aktu poznamenávalo vždy rozličné společné zřízení. Vztah k ženskému aktu vydává i opožděné svědectví o době, kdy samotný vznikal, anebo byl naopak zase potlačován.
    Poněkud zasunutou skutečností je, že Z. Virt působil také jako jeden z přednášejících v kurzech fotografie pořádaných v letech 1970 – 1980 v pražském Planetáriu. Zde v  v ateliéru vznikly mnohé snímky aktů pod jeho vedením. Malíř a fotograf Z. Virt rovněž publikoval žánrové ilustrační snímky na stránkách některých časopisů a také Literárních novin. Své posluchače z Planetária často doprovázel na fotografických procházkách Prahou. Dnes se jim říká workshopy…

Zdeněk Virt: Op-art v Galerii Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1. Výstava potrvá do 6. září, otevřeno st-ne 11–19 hodin.

František Dostál