Válku mezi dřeváky a digi ani letošní CES 2016 nevyřešil

Publikováno: 2. února 2016
5.jpg

Vše začalo už více jak před desetiletím v pohodové hospůdce U zavěšeného kafe v Nerudovce. Stalo se to tradicí, během mých výročních návštěv Prahy, sejít se s kolegy z oboru u sklenice plzeňského a pohádat se o tom kam kráčí vývoj fotografie.

Tedy spíše techniky, protože na vlastní tvorbu máme vlastní diktátorský názor, do kterého jsme si navzájem nikdy nešlapali.                                                                                                                            Honza Reich si nenechal od nikoho na dřevák šáhnout. Kontaktní fotografie, které publikoval v knihách a na výstavách v devadesátých letech a později, byly dřevěnými aparáty formátu 13x18cm a 18x24cm a jejich váha převyšovala „umouněné“ digitály. Předtím na kinofilm z Leicy, v seriálu z cirkusu a Paříži, podobně nedal dopustit. Pepa Hník, ho většinou jenom prudil, protože se věnuje podobnému procesu, ale já a Tonda Malý jsme na novou techniku nedali dopustit. Podotýkám, že to bylo v době, kdy si nikdo nevzdychal jako nedávno reportér Šibík, že dnes jeho fotografie nikdo z válek nezaplatí, díky internetu a novým technologiím.

Je mi líto, že vše končí pro fotografy, kteří se dočasně objevovali jenom v omezených hranicích tvorby. Pokec i radost zajít si někam na pivo vytřídily miliardy fotografií zveřejňovaných na Facebooku, Instagramu, Twiteru a dalších webových stránkách.

Každou minutu ukazují, že žádní fotografové ani výrobci kamer nejsou nenahraditelní. Přes ohromné úspěchy „smart phone” záznamů přes mobil, se tradiční výrobci fotoaparátů pořád snaží udržet ve hře.

Ukázal to i letošní veletrh elektroniky CES. Od roku 1967, každoročně láká více jak tři tisíce firem s dvěma tisíci novými nápady a nejméně 200.000 obchodníků a inovátorů na ploše více jak deseti fotbalových stadionů. Letos jejich zástupci ze 150 států, předvedli nové technologie, ke kterým patřily auta bez řidičů, nejtenčí 4K obrazovky i nápady jako vlastní močí dobíjet baterie v případě, že je daleko k zásuvkám klasických energií.

Zajímavá byla skutečnost, že i největší firmy nadále investují do neobvyklé, ale i zastaralé techniky, podobně jako hollywoodští filmaři. Analista Chris Chute z ICD je přirovnal k explozi trpaslíků řítících se k zemi rychlosti meteoritu. Na vrcholu byla celosvětová výroba fotoaparátů v roce 2009 v počtu 35 milionů. Předpověď pro rok 2016 je už jen 6 milionů.

Snahy největších producentů o zázrak na poli digitálních foťáků, už příliš nikoho nevzrušuje. Co na tom, že Nikon nabídnul D5, kameru s dalšími generacemi „full frame“ čipu s 50 megáči pro jeden snímek v ceně 6,500 dolarů? Koho zajímá, že „sporťák ani paparazzi “ si ho nemůže oblíbit, protože rychlost záznamu prozatím není adekvátní. Je vůbec důležité jestli se značka Ricoh/Pentax, přeje probudit a vstoupit do arény podobného formátu? Jednička na trhu s fotoaparáty Canon se v Las Vegas držela „při zdi“ s premiérou ELPH kamer. Nabídla PowerShot SX540HS za 399 dolarů se senzorem 20.3 megapixelů a další verzi z 42x zoomem 24-1200mm.

Veletrh ukázal, že tradiční výrobci jako Kodak, Polaroid a další se po bankrupcích nemíní vzdát svých předcházejících úspěchů. Není však jistý, jestli nevykročili levou nohou vpřed. Nad nabídkou super osmičky Kodaku údajně jásal Spielberg, Tarantino a další tvůrci, kteří na ní vyrůstali. Obživení instantních obrázků Polaroidu, které se dají držet v ruce, byla další alternativa návratu do minulosti. Bohužel se z obou dalo rychle vystřízlivět. Analogový formát super 8mm oprášila firma Kodak dokonalým reklamním humbukem. Kamera z plastiku v ceně přibližně dvou tisíc dolarů a tříminutový filmový záznam v kazetách za stovku včetně vyvolání? „No nekup to“, jak říkal Šimek s Grossmanem: „Slevu nechci zadarmo“. Lepší je vrátit se do současnosti.

Olympus Stylus TG870 má v sobě zabudován nejenom GPS, ale je waterproof až do hloubky cca dvaceti metrů. Budoucnost nabízí další možnosti. Dívat se na vlastní dům díky kamerovými systémy přes internet není žádný problém. Přejete si 180 stupňů? To jste zaspali. 360 stupňů vyžaduje nejžádanější pohled. Letošní veletrh v Las Vegas, v odvětví kamer, patřil podle mne dronům a bezpečnostním technologiím. Vznáší se nade vším a politikům nabízí další možnost jak zamezit tvůrčí svobodě. Aspoň co se týče nařízení, povolení a ovládání.  Pokud někomu rozum a mozek z toho přechází, nic co se týče tvorby, technologií ani formátů není důležité. Nejlépe mi to už dávno vysvětlil při mariáši Miloš Forman: „Nezajímá mě, na jaký formát točím, ani jeho technická kvalita. Nejdůležitější je příběh, podobně jako stovka kulí v Sarajevu“.Vyhrává tedy Dřevák anebo Digital? Babo raď!

Autor: Aja Bufka


Právě vychází
FotoVideo 10/2016
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.