Současné umění z Kuby poprvé v Česku

Výstava současného kubánského umění CUBA EN VIVO (Kuba naživo) v Centru současného umění DOX představuje různorodá díla pěti kubánských umělců včetně tvorby disidenta Francise Sáncheze.

Dokumentární i aranžované fotografie, obrazy a typografické básně vypovídají o každodenním životě, materiálním nedostatku či potřebě vymezit se proti stávající diktatuře i plíživé komercionalizaci bez záruky osobních svobod.

Kuba prochází v posledních letech významnou transformací. Přesto v letošním roce opustil ostrov největší počet obyvatel za poslední desetiletí. Umění je zde velkým společenským tématem a místní nezávislá umělecká scéna je živena potřebou jít k podstatě věci, nesmiřovat se a hledat cestu ke svobodě projevu bez ohledu na komerční úspěch. Pětice kubánských umělců, jejichž tvorbu představuje výstava CUBA EN VIVO, patří k těm, kteří nechtějí utíkat.

Za vznikem projektu stojí fotografka Iveta Kopicová, která na Kubě umělce oslovila.

„Snažila jsem se vybrat autory tak, aby šlo o co nejrůznorodější portfolio současného kubánského umění,“ vysvětluje kurátorka výstavy. „Jedním ze záměrů projektu bylo také vyvézt mladé Kubánce do zahraničí, aby poznali jinak fungující, moderní společnost,“ dodává k faktu, že pětice autorů se osobně podílela na přípravách výstavy v DOXu.

Přestože se jedná převážně o mladé autory, Kopicová nemohla vynechat o generaci staršího umělce, básníka a novináře na volné noze Francise Sáncheze (1970), který coby disident ještě neměl příležitost řádně vystavovat. „Vizuální básně“, v nichž autor pracuje s fotkami, textem, kresbou a grafickým designem, mluví o prožívaných traumatech a politických zklamáních, tak jako otevřené rány mnoha Kubánců. Sánchez byl od roku 1996 členem Národního svazu spisovatelů a umělců Kuby (UNEAC), v roce 2009 však otevřeným dopisem z této organizace vystoupil. V říjnu 2010 založil blog s názvem „Člověk v oblacích“, kde publikoval kritiky režimu – v březnu následujícího roku byl však nucen této aktivity zanechat. Je autorem více než dvaceti knih, které získaly národní i mezinárodní ocenění a v současnosti publikuje vlastní knihy i tituly svých současníků ve svém nezávislém kulturním časopise Árbol Invertido (Obrácený strom, www.arbolinvertido.com). V září 2015 byl jedním z panelistů Fora 2000.

Dokumentární fotograf Arien Chang Castan (1979) se zaměřuje na témata, která jsou v kubánské fotografii většinou opomíjena. Na svých snímcích zachycuje například gay kulturu, rodeo, balet, výrobu dřevěného uhlí ve vnitrozemí nebo bodybuilding. Fotografie tohoto mladého byly publikovány mj. v National Geographic.

Rodney Batista Herrera (1988) svými fotografiemi klade otázky týkající se tajemství života a smrti. „Zajímá mě přehodnocení toho, co ze sociokulturního hlediska víme o smrti a jejím důsledku – ostatcích, které představují tabu, ze kterého ve svém díle čerpám,“ říká autor. Rodney Batista Herrera vystudoval fotografii, kterou dnes sám učí na Vyšší umělecké škole (Instituto Superior de Arte) v Havaně.

Tvorbu Ricarda Miguela Hernándeze (1984) charakterizuje využití různorodých médií. Jeho aranžované fotografie a audiovizuální díla však při bližším pohledu pojí téma vyprávění a metafor, jejichž prostřednictvím autor zkoumá sociopolitické kontexty i sebe sama.

Malíř Maczel Lang Santiesteban (1984) ve svých obrazech zachycuje dědictví původních kultur na Kubě, dnes silně ovlivněné reklamou, konzumem a trendy. Hledá obraz identity, která je kubánská, současná. Používá loga a ochranné známky kubánských výrobků jako puzzle, z kterých skládá obrazy nové, nepodobné původním produktům.

Výstava je pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX ve dnech

22. 1. – 4. 4. 2016

Kurátorka výstavy: Iveta Kopicová

Více informací najdete zde.