Jak nalézt zátiší

Pojďte si vyzkoušet výborné cvičení vašeho "fotografického oka". Zkuste se naučit ve světě kolem sebe vidět zátiší. Všude kolem nás jsou předměty, které mají své struktury, povrchy, barvy i tvary. Všude kolem nás je světlo, jsou stíny i odlesky. Pro začínající fotografy (a nejen pro ně) je fotografování nalezeného zátiší velkou výzvou. Dá se pracovat kdekoli a kdykoli, stačí se jen dívat kolem sebe, pozorovat, hledat zajímavé předměty, kompozice, zajímavá světla a zákoutí.

Studentky Střední umělecké školy v Ostravě nasnímaly nalezená zátiší na různých místech, s rozličným světlem a pokaždé s jinou atmosférou. Právě ta je na nalezeném zátiší velmi důležitá. A vy se můžete inspirovat jejich přístupem a ověřit si, že zátiší prostě skrývá každá místnost, zahrada, ulice i opuštěný dům. Podstatou této práce je nezasahovat do reality, jen zachytit genia loci vybraného místa a scénu co nejlépe kompozičně vyvážit pouze hledáčkem.

Autorky fotografií napsaly o svých nalezených zátiších toto:

„Pokud je někdo snílek, najde si pro fotografování zákoutí, kterému by se logik obloukem vyhnul. Naopak člověk zapálený do přesnosti a řádu bude hledat geometrické scény s přesnou kompozicí. Já nejsem ani jeden z nich. Tíhnu spíš k citům, rodině, emocím a přírodě. Proto v mých fotografiích nehledejte přesnost, ale spíš atmosféru a pocit.“

Anna Bartková

„Toto téma jsem se snažila směrovat do expozic světel a stínů na obyčejných předmětech, vyskytujících se kolem mě. Pracovala jsem ve svém nejbližším prostředí – na snímcích vidíte můj domov a domov mých nejbližších.“

Angelika Tomečková

„Můj soubor fotografií na téma nalezené zátiší vzniknul ve starém a opuštěném kravíně, který ještě ke všemu vyhořel. Bylo pro mě výzvou najít dávno zapomenutá místa a předměty a povýšit je na zátiší. Scény jsem se snažila fotografovat frontálně, zdůraznit ostré hrany předmětů a pohrát si s jednoduchostí zátiší, která působí sugestivně. Byl pro mě důležitý také barevný akcent.“

Tereza Marková

„Jsou to obyčejné věci, které vídám každý den  a nikdy mi nepřipadaly ničím zvláštní. Když však vezmu fotoaparát do rukou a vidím vše zarámováno v hledáčku, začnu v nich objevovat kouzlo. Všechny předměty na mých fotografiích jsou velmi staré, některé zničené a nepotřebné, ale pro mě nesou mé osobní téma. Vždy když je vidím, vzpomenu si na dětství.“

Adéla Studničková

„Za nalezeným zátiším jsem se vydala ke starému nádraží. Po prozkoumání možností mě k fotografování nejvíce inspirovala zdejší okna, odrazy a průhledy. Bavilo mě snímat pohledy přes rozbitá okna, kdy jsem jen já určovala, která část okolní krajiny či prostředí bude na fotografii vidět. Okna prostě tvoří pomyslný rám mého nalezeného zátiší."

Nikol Hyklová

Více informací o škole najdete zde.