HYPERREALISMUS - mesaliance malby a fotografie

Jde o nerovný sňatek, uzavřený již v první polovině 19. století, v samých počátcích fotografie. Malíři začali používat fotografii jako technickou pomůcku, náhražku modelu, místo zápisníku a skicáře.

Posloužila analýze tanečního pohybu baletek v obrazech Edgara Degase i zkonkrétnění obrazové kompozice a vykreslení detailů u Alfonse Muchy.

Nedávná výstava Český (heper)realismus - prof. Zdeněk Beran a jeho žáci (Galerie kritiků v Praze, 10.-29.5. 2016), konaná k poctě mistra zesnulého v roce 2014, jen potvrdila hodnotu a specifikum děl českých hyperrealistů v reprezentativní ukázce soukromé sbírky Pavla Feigla (FEIGL GALLERY). Vystavující Beranovi žáci patří ke špičkám této malířské tendence a stylově se vyhraňují návazností na tradice barokního iluzionismu, manýrismu a klasicismu. Vztah obou médií se v jejich obrazech prosazuje jako pozitivní mesaliance. Nejpřínosnější je jejich dialog současně pojatého figurativního vyjádření s abstrakcí jako důsledek úspěšného propojení malby a fotografie v jednotném vidění světa.

Více o hyperrealismu najdete v článku od Vlasty Čihákové v červencovém FotoVideo.