František Konopa – Minifolio – specialista tématu měsíce „Tvář“

Mladý a talentovaný fotograf z Karlových Varů František Konopa, který jako malý kluk ve skříni svého táty našel zrcadlovku Olympus, s níž před dvanácti lety začínal, se dnes fotografováním neživí, protože je momentálně jeho koníčkem, ale předává své zkušenosti studentům jako učitel na střední uměleckoprůmyslové škole. V očích spousty lidí uvíznul jako fotograf fine artu, se kterým se nedávno na svém instagramovém účtu rozloučil a začal se věnovat sériovým příběhům a fotografiím, které sám nazývá Realismus.

Ahoj Franto, díky za poskytnutí rozhovoru pro náš časopis FotoVideo. Pamatuji si tě jako osmnáctiletého klučinu, který přišel do naší skupiny Fotograf roku na Facebooku. Hodně ses věnoval právě fineartovým snímkům, kde jsi věnoval čas hodně postprocesu. Dnes ale tvoříš snímky jiné. Mohl bys našim čtenářům prozradit, co tě k takové inspirativní změně vedlo?

Zdravím všechny čtenáře. Říká se, že život je změna − a já takovou změnou prošel. Nazýval jsem to „krizí“. Podle mého názoru si tím musí projít každý fotograf, který kombinuje uměleckou tvorbu s komerční. Sice vás to pár týdnů, měsíců válcuje, ale vrátíte se silnější. Byl jsem bez nápadů, lidé ode mě víc a víc očekávali a já nebyl schopný na to reagovat. Fine art byl v té době velkým lákadlem, ale postupem času jsem nabýval pocitu, že potřebuji změnu − jako člověk i fotograf. Vyřešil jsem to tím nejhorším možným způsobem, odložil jsem foťák. Představte si, že něco děláte s láskou, doslova to milujete a najednou je to pro vás noční můra. Byl jsem bez energie, bez chuti. Po pár měsících jsem si řekl, že to přeci nemůžu takhle nechat. Prodal jsem fotoaparát a změnil celou techniku i myšlenkovou podstatu své tvorby. Udělal jsem silnou tečku, rozloučil se s nerealitou. Díkybohu jsem zpátky a jsem zamilovaný ještě víc než předtím.

Náš rozhovor se váže k únorovému soutěžnímu tématu s názvem Tvář. Vím, že máš několik zajímavých portrétů nádherných slečen ze zajímavých míst a prostředí. Prozradíš nám, kam na tak krásné modelky a místa chodíš?

Moji přátelé se mi občas smějí, že jsem chodící modelingová agentura (smích). Jsem šíleně vybíravý na tváře, které snímám. Musí mě něčím zaujmout. Když kouknete na ženy, které fotím, tak si můžete všimnout, že s nimi pracuji dlouhodobě. Podle mého názoru to není o jednom focení. Má to tvořit komplex, postupně se poznávat, rozumět si. V mém portfoliu tváří prakticky nenajdete moc profesionálních modelek. Jsou to holky, se kterými jsem vyrůstal, trávil s nimi čas i mimo fotografování. Jak říká moje babička: „To je ta holka od vedle.“ Chci promítnout jejich krásu a osobnosti, jak je znám.
....

Ptá se: Simona Nálepková, odpovídá: František Konopa, www.facebook.com/konopaphotography, https://intsgram.com/frantisekkonopa

Celý článek si můžete přečíst v tištěném nebo elektronickém únorovém vydání FotoVideo. Více obsahu z únorového vydání najdete zde.